Pravidla zdvořilosti přehled

včera

(SPOILER) Ano, je to půvabná kniha z New Yorku 30. let s dobře sestaveným příběhem, čtivá, hladivá, inteligentní, se spoustou odkazů zejména na literaturu, které jsem zřejmě z velké části nepochopil, ale nevadilo to. Ale je to také kniha o líbánkovém bridži života. Buď si nechám první lízanou kartu a druhou budu muset zahodit, nebo zahodím tu první, ale nevím, co mi přijde při druhém líznutí. Jinak řečeno v uzlových bodech života volím, jak budu žít a zda budu šťastný. A přitom nevím, zda budu šťastný jako uhlazený bankéř žijící podle pravidel zdvořilosti, ale za cenu podpory stárnoucí bohatou ženou, nebo budu šťastný jako dělník vykládající s černochem lodi v docích a přitom snít o zámořských cestách. Najdu naplnění života jako bohémský malíř eklektik, nebo jako profesionální voják? Přijmu povýšení a vyšší plat, ale bez možnosti dalšího rozvoje v celkem nudné práci, nebo se dám znovu na nejistou cestu objevování nových možností? Dobře jsem se pobavil, ale i přemýšlel. Při srovnávání tří autorových knih, které u nás vyšly do roku 2022 bych dal tuto knihu na druhé místo za Gentlemana v Moskvě. A proto dávám hodně přísně jen 4 hvězdy.

01.02.2025

Knižka svojou atmosférou pripomína "Veľkého Gatsbyho". Ale je tiež "svoja".
Towles píše naozaj úchvatne. Musíte byť veľmi pozorný čitateľ, aby ste absorbovali všetky nuansy príbehu.
A dej je, na pomerne striedmej ploche, obsiahly - ako kaleidoskop sa v ňom mihajú postavy, osudy, New York z roku 1938 vo všetkých jeho podobách.
Súbežne počúvam audioknihu "Gentleman v Moskvě" a rozprávačské umenie Amora Towlesa som si zamilovala.
Jeho tvorbu môžem jedine doporučiť.

"Z konce mola viděl celé panorama města – celé to stupňovité uskupení domů, skladů a mrakodrapů táhnoucí se od Washington Heights až k Baterry. Téměř každé světlo v každém okně každé budovy slabounce poblikávalo, jako by pohánělo živočišné síly uvnitř – hádky a snažení, rozmary a nedokončené věty. Ale občas se v té mozaice našla osamocená okna, která zářila o něco jasněji a stáleji – okna osvětlená těmi několika málo bytostmi, jež jednají promyšleně a s klidem.
Típl cigaretu a rozhodl se zůstat ještě chvíli venku.
I přes nehostinný vítr totiž Manhattan z tohoto místa vypadal tak neuvěřitelně, tak úchvatně, tak plný příslibu, že jste se k němu chtěli blížit po zbytek života a nikdy k němu nedojít."