Právní moc civilních soudních rozhodnutí přehled
Bohumil Dvořák
Po dlouhé době vychází první ucelená monografie věnovaná jednomu z nejvýznamějších institutů civilního procesu - právní moci rozhodnutí. Publikace se zabývá nejen historií jeho vývoje u nás, ale též v širším ( středoevropském ) kontextu. Zasvěceně shromažďuje a hodnotí současný stav teoretického a praktického bádání v této oblasti a dochází k mnoha pro právní praxi podstatným závěrům. Dílo obsahuje odkazy na cca 100 rozhodnutí vyšších soudních instancí, a to nejen domácích, nýbrž také německých a rakouských, jakož i rozsudků Evropského soudního dvora.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Právní moc civilních soudních rozhodnutí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Právní moc civilních soudních rozhodnutí v seznamech
v Přečtených | 1x |
v Knihotéce | 1x |
Autorovy další knížky
2018 | Věcná práva |
2023 | Civilní právo procesní. Díl první |
2018 | Právní jednání a odpovědnost právnických osob po rekodifikaci českého soukromého práva |
2019 | Artificial Legal Entities: Essays on Legal Agency and Liability |
2008 | Právní moc civilních soudních rozhodnutí |
Na našem území vychází podivuhodně malé množství kvalitní procesualistické literatury – protože se procesu na kvalitní úrovni věnuje podivuhodně málo právníků. Mezi nimi jsou jistě Lavicý, Zemandlová, Dobrovolná. A bez pochybností i Dvořák. Tahle knížečka je výjev, kterého se nám dostává málo, snad srovnatelný s Lavického Důkazním břemenem. Je to naprosto fantastická publikace o teorii civilního procesu. Je opravdu dobá. Není ji co vytknout. To je opravdu nevídané.
Dvořák se zabývá historií, teorií, i aktuální úpravou právní moci. Pracuje s německými a rakouskými procesualisty, jejichž poznatky skvěle přenáší (kriticky!) do našeho prostředí. Jelikož se svou podstatou právní moc týká poměrně rozsáhlého množství jiných institutů civilního procesu, musí se nezbytně zaobírat i jimi. V pojednání o objektivních (věcných) mezích právní moci tak pojednává o předmětu sporu (svým rozsahem důkladněji, než libovolná z učebnic na našem území), o (na našem území judikaturou nepochopeném a problematickém) vztahu žaloby na plnění a žaloby určovací, nakonec pojednává i o jistých specificích vedlejší intervence pravidelné, i nepravidelné (pravda, zde by to možná, pro naprostou absenci povědomí o těchto institutech v našem prostředí, chtělo větší prostor věnovat koncepci těchto pojmů). Je to opravdu skvělá věc. Obzvláštní radost mi dělal pohled na naprosté odmítnutí právní moci relativní a absolutní, jakož i představu formální právní moci s účinkem konečnosti.
Tahle kniha mi zkrátka udělala radost a upřímně jsem si užil, že ji mohu číst.