Pražské jaro přehled

předevčírem

Líbilo se mi propojení více světů, pragmatického s četnými životními zkušenostmi a cynismem v kontrastu s mládím plným ideálů a nezávazků. Mawer navíc umí mistrně vylíčit vývoj citových vztahů, které mnohdy balancují na hraně. Líbil se mi střet životní reality studentů z Oxfordu se socialismem s lidskou tváří, který byl náhle a bez okolků zadupán do země sovětskou svoločí. Tu dobu jsem nezažil, ovšem za sebe musím uznat, že Pražské jaro od Mawera mi dokázalo nálady té doby přiblížit možná lépe než třeba Žert nebo Nesnesitelná lehkost bytí od Kundery.

A jako bonus už nikdy nedostanu z hlavy srovnání upjaté kostnaté Stephanie s nespoutanou slovansky obdařenou Lenkou: Steffie měla krásnou postavu, Lenka tělo. Ze Steffie cítil parfém, z Lenky vůni...

Ano a tak my si tu prosím pěkně žijeme! :-D

Po přečtení Skleněného pokoje od stejného autora jsem měla hodně vysoká očekávání, která bohužel nebyla naplněna. Tato kniha mě převážně času bohužel nudila a je škoda, že to opravdu zajímavé a to, co jsem v knize hledala přišlo až na posledních 100 stránkách.
Kniha je rozdělena na 5 částí, přičemž první tři jsou takové o ničem..V posledních dvou částí začnou události Pražského jara a tyto části jsou za mě moc krásně zpracované, s citem pro detail i fakta, přesto z lidského pohledu a s pochopením, jak celá událost působila na různé a rozdílné lidi.
Kniha se věnuje dvou anglickým studentům, kteří mě docela štvali. Pořád o něčem diskutovali a filozofovali, přesto o skutečném světě věděli pramálo. Více se mi líbily části knihy věnující se postavám v Praze, které na mě působily reálněji a více uvěřitelněji.
Celkem hodnotím jako průměr díky začátku knihy, klidně bych doporučila přečíst jen posledních 100 stran knihy.