Pražské svátky radosti aneb Zásada dona Giovanniho přehled
Jacek Pomorski
Polský novinář Jacek Pomorski se do Prahy a Česka zamiloval podobně jako jeho známější kolegové. Ale místo reportáže zvolil imaginativní, téměř pohádkový způsob vyprávění, v němž se prolínají vzpomínky a mýty s realitou. Jeho hrdina utíká před obvyklými traumaty muže středního věku. Postupně ale, jak prochází městem, je uchvacován jeho rytmem, věhlasnými místy a pochopitelně postavami s Prahou spojenými, zejména Bohumilem Hrabalem a jeho Libní a pivních díkuvzdání. Nechává ožít nejen spisovatele, ale fiktivním partnerem se mu stává také W. A. Mozart a mihnou se tu i jiné legendární persony. Postupně podléhá iluzi a realita se mu prolíná s fikcí, v okouzlení se mu Praha proměňuje v kulisy famózní manifestace radostného bytí a víry v lásku. Jde tu o čarovnou hru, jejíž hlavní hodnota nespočívá v příběhu, ale v pocitech. Cílem a smyslem tohoto oslavného vyznání je onu radost ze života přenést na čtenáře. Ital Angelo Maria Ripellino složil městu ve své Magické Praze hold romantický a pražský rodák Peter Demetz dílem Praha černá a zlatá vytvořil doslova literárně-historický monument. Jacek Pomorski Prahu svými Pražskými svátky radosti roztančil s Mozartem, The Rolling Stones a Led Zeppelin.... celý text
Pragensia
Vydáno: 2022 , Novela bohemicaOriginální název:
Praskie święta radości, 2021
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pražské svátky radosti aneb Zásada dona Giovanniho. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pražské svátky radosti aneb Zásada dona Giovanniho v seznamech
v Přečtených | 2x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 1x |
Ze začátku jsem si říkal, že to není špatné, trochu pokus o intelektuálštinu, trochu pokus o hrabalovské pábení, hodně polského nadšení pro českou kulturu a literaturu, ale tak po třetině mě to přestávalo bavit. Absurdita, řetězce asociací, vysoká intertextualit, všudypřítomný Giovanni a Hrabal, nevšudypřítomné další postavy skutečné i literární nakonec víří ve všeobecném barokním reji karnevalu svátku radosti, ale méně by bylo více. Rozhodně se knize nedá upřít jistá originalita ve vztahu k tématu Prahy.