Pražský chodec přehled
Vítězslav Nezval
Nová kniha Vítězslava Nezvala, nazvaná záměrně podle jedné slavné prózy moderního francouzského básníka Apollinaira „Pražský chodec“, je jedna z nejkrásnějších knih o Praze, jaké byly v posledních letech napsány. Praha, již Vítězslav Nezval oslavil řadou překrásných lyrických básní, roztroušených takřka po všech jeho sbírkách a jíž dokonce věnoval celý svazek nezapomenutelných veršů „Praha s prsty deště“, vyslovujících její krásu v nových a nových obměnách, čarovnějšími a čarovnějšími metaforami, ožívá tu ve své nejrozmanitější, nejbizarnější i nejprostší podobě, jak ji vidí básník, putující jejími uličkami jako okouzlený pražský chodec. Prostě je to kniha, ve které se básník vyznal cele ze své lásky k městu, jež mu učarovalo svými zapadlými uličkami i starobylými domy s erbovními a cechovními znaky, svými magickými večery se záplavou světel a lidí, svými přetichými zákoutími i parky s mileneckými dostaveníčky, reminiscencemi, kterými na určitých místech připomíná básníkovy ty, již jako on je milovali a obdivovali mediem poesie, a konečně vším tím přepestrým životem pradávným i přítomným. Čtenáři „Pražského chodce“ objeví v jeho stránkách Prahu tak, jak ji dosud nikdy neviděli. Zásluhou této knihy stanou se jim drahými a dojemnými věci, které až dosud lhostejně míjeli. Ulice a čtvrti, jimiž prošli nevšímavě i cize za polední, večerů i svítání, a řeka, nad níž postáli za svých náhodných procházek, to vše se jim bude zdát nečekaně krásné a blízké jejich srdci. Slovem, na stránkách „Pražského chodce“ objeví Prahu, město nad všecky drahé a milované, jeho rodnou krásu, nevýslovnou magičnost, ducha i přitažlivé kouzlo, tryskající z neviditelných zdrojů již od věků. Objeví Prahu věčnou, kterou milovala pokolení před námi, a kterou milujeme i my více než sami sebe. [Anotace z přední záložky]... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pražský chodec. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Vteřinová setkání s čímkoliv... Jsou tam geniální postřehy o lásce, o svobodě, o touze, o Praze. A kupodivu se to nečte lehce, vůbec ne. Ale o to je radost délší.
Velice lyrické. Praha je zde zcela nepochybně v hlavní roli, až jsem skoro toto město, které obecně nemám moc rád, vzal na milost. Spíš to probouzí nějakou simulovanou nostalgii nad dobami, kdy v Praze nebylo víc cizinců než Čechů a opravdoví Pražané žili v centru, a ne jen na okraji. Tuto dobu jsem samozřejmě nikdy nezažil, a je mi to líto. Prvorepubliková Praha musela být úplně jiná než ta dnešní.
Bohužel je to napsané pro dobu, kdy to vzniklo. Obávám se, že autor používá odkazy, citace a narážky, které současný čtenář nepostřehne, není-li náhodou znalcem surrealismu nebo výborným historikem.
Fotografie Josefa Sudka mi tam, bohužel, vůbec neseděly. Nejsou zřetelné, nevztahují se vůbec k "ději", k Nezvalovu popisu a procházkám. Nejsou ani popsané a nelze určit, co je foceno.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pražský chodec v seznamech
v Přečtených | 41x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 32x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2001 | Manon Lescaut |
1969 | Edison |
1999 | Básně noci |
1966 | Sbohem a šáteček |
1971 | Anička Skřítek a Slaměný Hubert |
Slávku, byl to boj. Rozhodně se nedá říct, že bys psal lehkým perem. Text mě mnohdy obtékal a nezanechal za sebou pražádnou stopu. V tomto ohledu jsem na tom lépe s tvou poezií. Chodec je chvílemi natolik transcendentní až mě totálně míjí. A k*revník jsi byl taky slušnej, co? Nebo jen marný platonik? Pražský chodec je pro mou maličkost vskutku bludná kniha, ale díky za ty fotky.