Příběh Amleta, prince jutského, jak jej ve své dánské kronice zapsal Saxo Grammaticus přehled

04.03.2025

Znáte Hamleta? Nepochybně. Znáte však Amleta? Dost možná ne. Helena Kadečková nabídla českým čtenářům možnost nahlédnout do příběhu, který sepsal dánský kronikář Saxo Grammaticus a jehož vyprávění se nepřímo stalo inspirací Shakespearovi pro jeho slavné drama. Tento ani ne šedesát stránek krátký spisek malého formátu je unikátní záležitostí hned z několika příčin. Tento po fyzické stránce malý počin je veliký svým obsahem.

Helena Kadečková samotný text rozšířila o skvělý výklad zmiňovaného historického textu, zasazení do kontextu historického i literárního a na konci spisku přidává několik pozoruhodných vysvětlujících poznámek. Je skvělé pozorovat nitky, několikrát zmiňované autorkou. Vedou k Shakespearovi a především nazpět. Vedou ke sledování inspirace renesančního génia; překvapují Shakespearovou schopností vytáhnout látku a zpracovat ji v královské roucho (pravděpodobně) věčné trvanlivosti; zaráží přetrvávají spojitost mezi Skandinávií a Anglií; udivují jak jsou dávné příběhy sobě podobné, navzájem propojené, stále fungující.

Jenže jaký je tedy samotný příběh Amletův? Drsný, přímočarý, pravda místy mírně pokulhávající. Severský hrdinský příběh v plné nádheře. Amlet, předstírající blázna, jde nekompromisně za svou pomstou. Scéna z paláce, kde jeho šílenství už ani snad není příliš hrané, patří mezi ty nejsilnější. Amletova promluva vůči poddaným je mírně patetická, ale v souladu s dobovými příběhy, kdy změna vlády skutečně neprobíhala demokratickým způsobem. Nicméně jedná se v první části o příběh, který je v nejrůznějších obdobách velmi dobře znám. V detailech, ani nedovedu povědět přesně proč, připomínal mi Beowulfa.

Pro mě snad ještě zajímavější byla druhá, nepříliš známá část. Tu Shakespeare v podstatě zcela pominul, přestože by zasluhovala nejedno dramatické ztvárnění. Totiž Amletova cesta do Skotska, ženitba s Hermtrudou a následná, prakticky nájezdnická, cesta zpět přes Anglii do Dánska. Amletova smrt je pak vyznívá nejen jako zrcadlo jemu samému ve srovnání s Fengem, ale je jasně patrná Saxova inspirace latinskými příběhy, načež pobaví i kronikářovo, coby církevního zástupce, jasně dogmatické vnímání ženských postav.

Tento kraťoučký vhled do knihy Dánských kronik je malým šperkem českého překladu. Nejen, co se týče vnímání Shakespearova díla, nýbrž v širším měřítku středověkých děl, legend, příběhů a ság.

02.06.2020

Nehledejte v knize Shakespeara, jen původní příběh jeho nejznámějšího dramatu. Jedná se pouze o příběh někdy více někdy méně rozvinutý a dost krkolomný, což je možná problém nelehkého a přitom náročného překladu.