Príbeh nového priezviska přehled

26.09.2024

Můžete dostat člověka z gheta, ale ne gheto z člověka. Chudoba a patriarchát tě bude pronasledovat všude. Ale i tak musí čtenář holkám po celou dobu fandit, zatímco visí Eleně doslova na rtech. Přečteno jedním vrzem.

22.06.2024

Dievčatá nám dospeli a každá sa vydala vlastnou cestou. Lila je čerstvou novomanželkou, Lenù pokračuje v štúdiu.
Ich životy však zostávajú prepletené a udržujú vzájomnú rovnováhu - raz je jedna hore, druhá dole a naopak. Ako na hojdačke.
Stále sa opúšťajú, míňajú, opätovne nachádzajú. Závidia si, súperia, inšpirujú sa a milujú. Také zo života...
Kniha je skvelo napísaná a ja sa teším na pokračovanie ich príbehu.

"Najednou mi došlo, proč jsem Nina nedostala, proč ho má Lila. Nebyla jsem schopná se oddat skutečným citům. Nedokázala jsem se nechat zavléct přes hranici. Scházela mi ona citová verva, která přinutila Lilu udělat všechno pro to, aby si ten den a tu noc užila. Držela jsem se vzadu, vyčkávala jsem. Zato ona si věci brala, skutečně je chtěla, nadchla se pro ně, hrála vabank, a nebála se pohrdání, posměchu, že na ni budou plivat, že dostane nářez. Zkrátka si Nina zasloužila, protože měla za to, že milovat ho znamená pokusit se ho získat, a ne doufat, že on bude chtít ji."

"Ano, Lila psaní ztěžuje. Můj život mě nutí si představovat, jaký by byl ten její, kdyby se jí přihodilo to, co mně, jak by ona naložila s mým štěstím. A její život se neustále vynořuje v tom mém, ve slovech, která jsem pronesla a v nichž je často ozvěna těch jejích, v rozhodném gestu, jež je jen adaptací jejího gesta, v tom mém méně, které je takové kvůli nějakému jejímu víc, v tom mém víc, jež je pokusem trumfnout nějaké její méně."

"Došlo mi, že jsem dorazila až tam plná pýchy, a uvědomila jsem si, že – v dobré víře, s láskou – jsem tu cestu podnikla hlavně proto, abych jí ukázala její prohru a svoji výhru. Jenže ona to pochopila už ve chvíli, kdy jsem se před ní objevila, a i když tím riskuje třenice s kolegy a pokutu, zareagovala na to tak, že mi teď vysvětluje, že jsem nic nevyhrála, že na světě nejsou žádné výhry, že její život je plný všelijakých pošetilých dobrodružství zrovna jako ten můj a že čas jednoduše plyne bez jakéhokoli smyslu a že je krásné se jen občas vidět, abychom slyšely, jak se bláznivý zvuk mozku jedné odráží v bláznivém zvuku mozku té druhé."