Příběhy starých píseckých domů a osudy jejich obyvatel přehled
Zlata Měchurová
Publikace nejen o dějinách starých dosud existujících domů v Písku a okolí, ale i o minulém a současném životě jejich obyvatel. Autorka ve své knize přibližuje historii téměř třiceti domů. Popisuje nejen domy, ale jako dlouholetou novinářku ji zajímají obyvatelé a jejich osudy, které jsou s domy spojeny. Kromě píseckých lokalit jsou zařazeny i některé okolní významné stavby: zámky v Protivíně a Cerhonicích, zámeček Karlov, Alšův dům v Miroticích, zámeček ve Zběšičkách, dům dr. Kálalové-Di Lotti v Bernarticích, dům Čeňka Holase v Milevsku a hotel Pecka v Božeticích (rodný dům siamských dvojčat z 19. století).... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Příběhy starých píseckých domů a osudy jejich obyvatel. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Příběhy starých píseckých domů a osudy jejich obyvatel v seznamech
v Přečtených | 6x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Písek topografie domy, vily, rezidence Božetice siamská dvojčata Mirotice staré domy Protivín Cerhonice BernarticeAutorovy další knížky
2016 | Příběhy starých píseckých domů a osudy jejich obyvatel |
2017 | Příběhy starých píseckých domů a osudy jejich obyvatel II |
2019 | Spojuje nás město: Písek, lidé a jejich příběhy |
2018 | Příběhy starých píseckých domů a osudy jejich obyvatel III |
Ve městech, kde vychází málo regionální literatury z per historiků, jsou lidé rádi za cokoliv, i kdyby to napsal kdejaký popleta. To přesně je případ Písku, díry na trhu a tohoto počinu. Když se bývalá novinářka pustí do historicky zaměřené knihy, dříve či později se její rezervy projeví. Nelíbí se mi jak autorčin styl badatelské práce (zažila jsem osobně), tak výsledný produkt. Na můj vkus kniha obsahuje moc drbů (kdo, s kým, kde a kdy) a velmi málo ověřování toho, co "jedna babka povídala." Navíc mám určité pochybnosti o autorství některých odbornějších pasáží a vadí mi, že autorka nepřiznala všechny zdroje, ze kterých opisovala... ehm, čerpala. A naprosto mi nesedl "reportážní" styl psaní - zbytečné části o tom, kde na koho dýchá jaká atmosféra, odkud kdo přijel na schůzku a co tam předtím dělal... nepodstatné informace, které jsou čtenáři k ničemu a akorát natahují text, nemají v populárně naučné literatuře co dělat. Ve vyjadřování autorky není vůbec poznat její žurnalistická kariéra, neustálé opakuje slova ve větách a nepoužívá synonyma, nešikovně užívá slovesné časy, celková práce s češtinou je velmi těžkopádná.
Jednu hvězdičku dávám za opravdu vydařenou obálku knihy, druhou za nápad a komunikaci se současnými majiteli nemovitostí.