Přirozená linie ženského těla přehled
Jindra Tichá
Psychologické prózy Jindry Tiché si již od devadesátých let získaly početnou čtenářskou obec. Přirozená linie ženského těla patří vedle Smrti a odpuštění ( (1997) či Sametového rozvodu (2002) k tomu nejlepšímu, co tato česko-novozélandská autorka v oblasti beletrie vytvořila. Na osudech žen tří generací Jindra Tichá sleduje proměny života u nás, jak se promítají nejen do širokých společenských souvislostí, ale i do nejintimnějšího mikrosvěta každého z nás. Citlivě zachycuje atmosféru první světové války, konce Rakousko-Uherska, první republiky, nacistické okupace i postkomunistické společnosti. Čtenáři se zde setkají s autorčinou babičkou Annou, jednou z mála tehdejších podnikatelek, která vybudovala v Bratislavě úspěšný módní salon, inspirovaný proslulými návrháři a slavnými módními domy v Paříži, Římě či Vídni. Část románu se odehrává v soudobých Čechách. Problémy stáří a nemoci v dnešní Praze jsou popsány s nevšedním realismem. Autorka staví na pranýř lhostejnost, dokonce krutost, s níž se zachází s umírajícími v léčebnách dlouhodobě nemocných. Zdroj filozofických a politických ideálů, které v dnešních Čechách převažují, nachází spisovatelka u myslitelů devatenáctého století. Nelze přejít ani zdařilé postřehy na téma soužití Čechů a Slováků v různých fázích dvacátého století. Nebyla by to však Jindra Tichá, kdyby tak i ve své již desáté knize nečinila s nadhledem a hlubokým vnitřním zaujetím, které čtenáře strhne od první stránky... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Přirozená linie ženského těla. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Tahle kniha mi moc nesedla. Vadila mi vypravěčka a její povyšování, poučovaní a přezíravost. Měla jsem pocit, jakoby se mi za každou cenu snažila dokázat, že ví více, že zažila více, že má cennější a bolestnější životní zkušenost. Cítila jsem její hořkost, samotu a negativismus.
Několik generací žen z rodiny autorky v pestrém 20.století.
Ne úplně podle mého gusta, zajímavé, ale něcomi tam drhlo.
(2015)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Přirozená linie ženského těla v seznamech
v Přečtených | 15x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 3x |
v Chci si koupit | 4x |
Štítky knihy
ženy autobiografické prvky rodinná tajemství české romány
Autorovy další knížky
2007 | Incest |
2006 | Přirozená linie ženského těla |
2003 | Smrt a odpuštění |
2002 | Sametový rozvod |
2003 | Amerika, jak ji Kolumbus neznal |
Kniha mi strukturou i obsahem hodně připomínala Staromódní příběh Magdy Szabó, ovšem na rozdíl od díla maďarské klasičky je Tiché rodostrom v mnoha částech chaotický, nedopovězený, některé dílčí dějové linky, kterými autorka čtenáře napíná, nevyústí nikam. Nesmírně mě však zaujaly kapitoly pojednávající o prvorepublikové Bratislavě a o zrodu lékárny, kterou jsem léta navštěvovala! Překvapily mne také kapitoly o návštěve Anglie a Skotska, které sice byly na základní příběh jaksi uměle naroubované a působily, jako by to byly vytržené stránky z nějakého cestopisu a omylem zařazené do rodinné ságy, ale svými vtipnými i sarkastickými postřehy na adresu Američanů, Skotů a Novozélanďanů byly osvěžující.
Největším hendikepem je absence jazykové korektury textu knihy, kterou vydavatel odflákl anebo vůbec neudělal.
I přesto jsem to přečetla za jediný den, protože ty rodinné trampoty autorčiných příbuzných díky její autorské dovednosti skvěle ilustrovaly mnohé dějinné události a zvraty našeho regionu (rozpad Rakousko-Uherska, vznik Československa a těžkosti nové republiky, vznik Slovenského štátu, okolnosti, za jakých mohla podnikat samostatná emancipovaná žena atd.)
Doporučuji.