Přízraky v Benátkách přehled

Tak tohle bylo až neuvěřitelné zklamání. Viděl jsem onehdy Branaghovo (a Greenovo) zpracování a docela se mi to líbilo – s knihou to prý ale nemělo vůbec nic společného (no... v některých bodech až dost, řekl bych, minimálně převod jednotlivých postav se velice povedl - třeba Reynoldsová). Chtěl jsem si tedy přečíst knihu. A jsem zklamán. Raději se znovu podívám na film, než že bych četl knihu. Komentář obsahuje

spoilery,

tak bacha na to.

Proč? Však to je zvrácené! Je. Ale nenadělám nic, kniha se mi prostě zdá špatná. Ne detektivní zápletka – jakkoliv i ta má svá slabší místa. (Spadnuvší váza, která by měla člověka pocákat stejně, jako dítě topící se ve škopku, jako vážně? Ta mě dost týrá.) Jde mi ale hlavně o způsob, jakým je kniha napsána.

Tak v prvé řadě – já vím, Christie už byla bábi, ale stejně. Tohle je konzervativní daleko za hranici vkusu – a jako každý konzervativec už patrně Christie nemyslela na nic, než na sex. Sexuálně motivovaná vražda je dohad opakovaný v knize snad dvacetkrát. Holky už dneska nemyslí než na sex se sexy popovými zpěváky (my, co jsme myslívali na sex s krásnými šlechtici, jsme byly prostě jiná klasa), učitelka je divná, protože je lesba (které slovo musí prostě nezbytně pronést s důležitostí mladý kluk, protože ten taky nemyslí na nic jiného, když svoji učitelku vidí), každá žena se prostě musí hned na první pohled zamilovat do krásného muže – protože je krásný. To mi bylo opravdu odporné. Vzpomínání na staré, lepší, časy se opakuje stále dokola, vždy s připomínkou toho strašného nového světa, kde je všechno horší. A nezapomeňme, že Oliverová (myslím, že to byla ona) nemá ráda plasty! A dobře, ať si Christie svou přihlouplou ideologii do své knihy klidně cpe. Ale proč tím musí kazit vysloveně krásné a esteticky funkční scény? Popíše tam úžasný obraz – rudězlaté listí keře lemuje postavu nádherného mladíka. V popisovaném parku je to opravdu fantastická scéna – kterou musí zmrvit rozpravou o tom, že dnešní holky mají chuť na sex s jinými lidmi, než Christie za svého mládí. Fakt skvělý.

Nadto je kniha prostě špatně vystavená. Autorka jako by neměla moc s čím pracovat, donutila tedy Poirota obejít asi patnáct lidí a od každého slyšet to samé "Nevím, kdo to byl, asi bych to neměl/a říkat, o mrtvých jen dobře, Joyce byla lhářka, fakt si strašně vymýšlela, nebyla moc sympatická." Skoro bych to viděl na snahu autorky přimět čtenáře k závěru, že si to to třináctileté dítě vlastně zasloužilo, protože bylo zlé. A když pak zemře další dítě, dostaneme to samé. To byl zase úchyl a šmírák, takže si to taky zasloužil. To je neuvěřitelně dementní. A Poirot je vždycky ještě pobízí, jak kdyby se v těch kydech taky rochnil. A neustálých opakování je tam více – jen tohle je asi nejčastější. Kdyby ta kniha nebyla takhle stupidně vystavěná, mohla by být o nějakých 70 stran kratší.

Neskutečně mne iritoval Poirot. Pro něj v této knize najednou soucit neexistuje. Soucit je nebezpečný. Já neříkám, čím méně třináctiletých po tomhle světě chodí, tím lépe. Ale po té Vraždě v Orient-Expresu, kde jsem jakýkoliv prvek odsouzení postrádal, mi to přijde takové trochu slabé a neuvěřitelné. Mimochodem, ty nepříliš inteligentní duality které tu autorka staví... Svět se nestojí tak, že by bylo třeba volit spravedlnost, nebo soucit, respektive spravedlnost, nebo krásu. Spravedlnost musí být obecně soucitná a pokud není krásná, není dokonalá. Ty duality, na kterých onen bystrý Poirot v téhle knize staví, jsou falešné a prázdné.

Posledně mi dost vadila poslední "akční" scéna, ve které se nám objevuje prvek rituální vraždy, staré magie a náboženství, mystiky. Ten tam prostě potud nebyl. Najednou se nám zde z ničeho nic vykouzlí prostě proto, abychom dostali esteticky působivý konec. To bylo taky mimořádně nedobré. Jakkoliv jinak musím autore uznat, že velice pěkně pracovala s motivem krásna a obsesí krásném. Greyovský Michael, Lucifer a Narcis, byl až ohromující postavou s neuvěřitelnou schopností krást si scény pro sebe. Titánská postava, Poirot, génius, setkal se zde s jiným géniem. To se povedlo, uznávám.

Nu ono to prostě není po stránce detektivní špatné. Ani estetická výstavba a narace není špatná (většinou), ale vady, které jsem shora popsal, mi celkový dojem poněkud pokazily.

18.12.2024

Přečteno několikrát, několikrát také zhlédnuto v TV či filmovém zpracování. Poslední verze s Kennethem Branaghem posunuta do akčních noir příběhů, přesto pro mne nejlépe funguje v klasické literární verzi.