Probouzení přehled
Marek Vácha
Autor se ve své knize dělí se čtenáři o vlastní reflexe a prožitky. Některé texty se zrodily z náhodně zachycených myšlenek a v autorově mysli rozehrály sled spontánních úvah o naší civilizaci, přírodě a katolické církvi. Jiné ohromují autentickým zachycením pocitů a existenciální naléhavostí, s nimiž se zamýšlí především nad vlastní rolí v tomto světě.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Probouzení. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Nejsem zrovna cílová skupina jakékoli duchovní literatury. Jsem totiž tak bezvýhradný ateista, až se bojím, že mě Pánbůh potrestá. :-) Orko Vácha mi lidsky není sympatický, ale Probouzení mě zaujalo svou zvláštní poetikou. Jsou to zápisky, drobné črty a někdy jen krátký, útržkovitý proud asociací; některé texty jsou veselé a jiné vážnější a "vyjadřují spíše atmosféru, chvění, ono španělské duende prožívaných událostí". A všechny texty spojuje velká úcta a láska k přírodě, lehká sebeironie, místy až bolestivá upřímnost k sobě samému, a intenzivně prožívaný vztah s Bohem.
Asi nejsilnější částí knihy je zápisek nazvaný Burza na Staroměstském náměstí, volné seskupení vjemů a výjevů, které je sleduje s vnitřním odstupem i utrpením. Mozaika lidské povrchnosti, obrázky prchavé jako záblesky světel při jízdě rychlíkem, rutina všednosti i ohňostroj touhy naplnit lidský život čímkoli, co alespoň na chvíli dodá pocit štěstí.
"Všechno jsou jen bouře na hladině, utěšovali jsme se, a pod ní jsou kilometry chladné vody. Jenomže já nyní kráčím mezi zkamenělinami, kráčím po poušti a po horských štítech zalitých sluncem. A k čemu mi je, že se kolem mluví jazyky lidskými i andělskými? Všechna slova útěchy postrádají smysl, neboť potřebuji vodu, ne útěchu. A není útěchy, neboť oceán již není."
To bolo... Pohladenie. Povzbudenie. A prebudenie.
Priznávam sa, že v súčasnom životnom období by mi mohol Boh povedať slová zo Zjavenia „ale mám proti tebe to, že si opustil svoju prvú lásku“ – nuž a Vácha mi ju týmito svojimi úvahami pripomenul. Tie začiatky s Bohom, keď človek úprimne verí, dôveruje, žasne, toleruje, miluje, odpúšťa; a neverí, že to raz bude mať koniec.
Vlastne teraz píšem viac o sebe ako o tomto dielku, ale keď toto dielko ma tak trochu vrátilo k sebe, uzavrelo (v dobrom slova zmysle) do seba, donútilo opäť sa dívať okolo seba – a to so žasnúcimi a chápavými očami.
(Jasné, potom opäť prídu pokušenia, hriechy, pády, pohoršenia... A človek – teda ja – opäť zabúda na to krásne zázračno... Ale za to už autor nemôže.)
Takže ďakujem, Marek Vácha. Vďaka, že vy sa dívate a divíte.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Probouzení v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 104x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 29x |
v Chystám se číst | 20x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
křesťanství náboženství příroda katolická církev křesťanský život
Autorovy další knížky
2017 | Nevyžádané rady mládeži |
2019 | Česko na křižovatce |
2011 | Modlitba argentinských nocí |
2008 | Místo, na němž stojíš, je posvátná země |
2014 | Neumělcům života |
Na Váchu jsem slyšel chválu, takže když jsem se dostal k jeho povídkám, tak jsem si řekl, že to zkusím. Ale moc mě to nenadchlo, nebudu lhát nebo předstírat opak.