Probuzení mysli a osvícení srdce přehled

24.10.2019

Druhé pokračování edice Základní učení tibetského buddhismu navazuje na dvě poslední kapitoly prvního dílu a výklad se tak nese už jen v duchu mahajány. Protože předchozí kniha obsahovala především základy, bylo její přečtení pro úvodní seznámení s buddhismem užitečné pro všechny.
Druhý díl ve výkladu mahajány plynule pokračuje a je tak výrazně náročnější. Pokud někoho zajímá klasický buddhismus ve smyslu théravády (hínajány), tak tohle už nemá cenu číst. Tibetský budhismus spadá pod mahajánu a vadžrajánu a čtení tak vyžaduje vyšší kapacitu mysli.
A tím nemyslím inteligenci. Ta může být naopak na obtíž. Taky je třeba brát v úvahu, že buddhismus přistupuje k duchovnu racionálně a logicky. Není to tak vhodné pro lidi, kteří chtějí něčemu věřit nebo pro intuitivní a emocionální typy.
Pro vážnější studium je nutné brát v úvahu, že Dalajlama je představitel školy Gelug, jedné ze čtyř škol tibetského buddhismu. Ale není to moc znát a pro většinu čtenářů je to nejspíš úplně nepodstatné.
Nutná vyšší kapacita se pak ukáže v poslední kapitole, která pojednává o prázdnotě. Při čtení vyloženě cítíme, že intelektuální pochopení prázdnoty je bezcenné. A pak v tom, že lidé zaměření na sebe nebo mající spoustu vlastních obtíží budou těžko chápat, jak jim v životě pomůže motivace směrem k ostatním.
Skvělé a taky poměrně náročné. Pro koho byly poslední dvě kapitoly prvního dílu těžké, tak doporučuju vrhnout se na třetí díl, který je přístupnější. (Trilogie nemá děj nebo chronologii a tak je to jedno.) Maximálně doporučuju, ale berte v potaz výše řečené. 80%