Propast naděje aneb Moje temné paměti přehled
John Wittness (p)
Autor, pocházející z Brna, kde také strávil většinu svého času, zde na téměř šesti stech stranách shrnuje svůj dosavadní život, profesní kariéru filmového scénáristy, popisuje přátelství a kontakty s mnoha lidmi nejrůznějšího věku, zaměření, povolání i sociálního postavení, sdílí se čtenářem i ty vlastní nejvíce intimní zážitky. Kniha se tak stává otevřenou zpovědí svérázného spisovatele a scénáristy, který rozhodně neseděl po celý život jen a jen u psacího stolu! Prošel depresemi, sebevražednými stavy, emigrací, pobytem v blázinci (dokonce opakovaným), zúčastnil se několika orgií v erotických klubech. Vysvětluje mimo jiné, proč cítil mládí jako své nejhorší životní období. A při tom všem zůstal svůj, třebaže technicky musel občas měnit vnější identitu, jména, nicky. Kniha je určena zájemcům o nevšední autobiografické romány a těm, kdož sledují dění v brněnském regionu v delším časovém období. Budou překvapeni, co všechno se odehrálo v jejich sousedství a ani o tom nevěděli... Včetně přehlídky místních rázovitých postaviček a společenských typů a týpků. „Ještě žádná kniha se mi nepsala tak lehko a zároveň tak těžko,“ přiznává autor. „Občas to připomínalo až procházku samotným peklem. Snažil jsem se prožít ne tak docela všední život a snad se mi to i podařilo. Protloukal jsem se jím, jak jsem jen uměl, až do dnešních dnů. Nenapadlo mě tehdá, že o tom všem jednou budu psát - a dokonce hned celou knihu! Byla to má každodenní přítomnost, kdežto dnes se to jeví jako hodně exotiky s trochou nostalgie; vzhledem k podstatně změněnému světu. Když to po sobě čtu, začínám si poněkud neskromně myslet, že moje přítomnost v našem slzavém údolí měla přece jen nějakou hlavu a patu a dávala i nějaký smysl. Je patrné, že život sám píše nejzajímavější příběhy, neboť tohle bych ani sám nevymyslel; a to se zabývám nejrůznějšími fabulacemi už přes čtyřicet let. Ale což…když už přijde má chvíle a kmotřička s kosou mi vypoví smlouvu, poběží mi před očima všechno jako zrychlený film. Ať je tedy NACO se koukat!“ V PDF formátu navíc bohaté přílohy včetně fotogalerie!... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Propast naděje aneb Moje temné paměti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Propast naděje aneb Moje temné paměti v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
Brno černý humor emigrace autobiografie
Autorovy další knížky
1996 | Člověk odjinud |
2023 | Propast naděje aneb Moje temné paměti |
1993 | Legenda zrady |
1997 | Poslední bitva |
Velmi čtivá autobiografie jednoho zajímavého člověka, který popisuje příhody ze svého života. V této obsáhlé knize sledujeme postupně životní období brněnského rodáka a člověka mnoha tváří, jeho vzlety a pády, nabyté zkušenosti, profesní dráhu, uměleckou činnost, názory na politiku a společnost, erotické zážitky a především cestu k autentičnosti, která je jakýmsi skrytým posláním celé knihy. S některými autorovými názory nesouhlasím, ale hodnotím kladně styl psaní a vtipné slovní obraty.
Příznačný název "Propast naděje" vystihuje autorův celoživotní pocit, se kterým se učí žít a tvořit, přijímat rány osudu a navzdory osobním neúspěchům a trápení žít podle hesla Carpe diem.
Na knize oceňuji především autorův smysl pro humor a vypravěčský talent, kdy umí běžnou všední záležitost proměnit ve vtipný nadhled, udělat z obyčejnosti něco neobyčejného. Během čtení jsem se několikrát nahlas zasmála, což se mi při četbě už dlouho nestalo. Mám jen jednu výtku a tou je grafická úprava knihy.
Autora jsem měla možnost potkat krátce osobně a musím říct, že je to opravdu nepřehlédnutelná osobnost, řekla bych pro někoho i kontroverzní, neboť se v něm snoubí dvě protichůdné síly. Na jednu stranu přísný smysl pro spravedlnost a morálku, možná až povýšenost nad ostatní, na druhou stranu nenasytnost ve smyslových požitcích, zejména v sexu. Právě tato rozporuplnost a rozmanitost je tím, co vytváří kolem autora auru tajemnosti. Kdo vlastně je Roman Kratochvíl? Kdo je John Wittness? Člověk plný zásad a jasných až akurátních postojů nebo bohém a milovník žen, který odmítá dospět? Možná je tím vším a ještě víc... Jak autor sám píše: "Propast naděje je bezedná - chcete-li, její hloubka je nekonečná. Ale snad i mně se ještě podaří dosáhnout jejího zlatého dna..."
A na konci knihy poznamenává: "Pokud jste dočetli knihu až sem, tak toho víte o mém životě skoro tolik jako já". Kniha je tedy zároveň velmi osobní zpovědí, což samo o sobě dodává na její hodnotě.