Proti všem přehled
Alois Jirásek
Třídílný román (Skonání věků, Kruciata, Boží zástup), klasické dílo české literatury, podává obraz narůstajícího husitského revolučního hnutí, zrodu Tábora a prvních úspěchů táborských velitelů v čele s Janem Žižkou,vrcholících vítězstvím na Vítkově. Sugestivní líčení osudů jednotlivých postav, vladyky Ctibora z Hvozdna, jeho dcery Zdeny a synovce Ondřeje, probošta louňovického kláštera a dalších, se střídá s malířsky pojatými obrazy bitev.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Proti všem. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (32)
Jiráska jsem milovala už od školních let a jeho knihy jsou úžasné. Vím, že na střední škole jako součást povinné četby to pro mnohé bylo za trest, nicméně nic není na škodu a kniha není nepřítel. Jirásek pěkně popisuje jak dějinné souvislosti, tak osudy všech hlavních postav. Za mně je Jirásek top.
Jirásek je mistr slohového útvaru, který jsem ve škole nenáviděl - líčení, popisu. Ovšem je vidět, že když se to umí, lze čtenáře vtáhnout do živého světa. Vždy, když Jiráska čtu, pohltí mě atmosféra popisované doby. A zde se mu to opět podařilo.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Proti všem v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 253x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 8x |
| v Knihotéce | 304x |
| v Chystám se číst | 40x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
náboženství zfilmováno křižáci husité Jan Žižka křížové výpravy husitství kněží Zikmund Lucemburský, 1368-1437 Češi a NěmciČást díla
Autorovy další knížky
| 1970 |  Staré pověsti české |
| 1951 | Psohlavci |
| 1965 |  F. L. Věk I. |
| 2000 | Temno |
| 1955 | Z Čech až na konec světa |
Jiráskův povedený román libě popisuje rané husitské války, ladně propojuje tři děje zároveň, z nichž každý zhruba symbolizuje tři proudy v husitských válkách (věrní Římu, radikální a umírnění). Všechny děje nakonec splynou v jeden konec. Nesmím zapomenout na harmonický popis prostředí, hlavně řek, lesů, luk i hořících kostelů. Na místech, kde chtěl Jirásek čtenářům nahnat husí kůži, to zdárně svou slohovou obratností svedl.
Vždy žasnu nad schopností historických románů občas vyjádřit cosi naučnou literaturou nevýslovného, touto knihou bezesporu demonstrováno.
Žádné postavy mě nikdy neznudily, i přestože jsem, jsa milovník historie, mnohdy tušil, co jak proběhne a kterým směrem se děj řítí.
Aloise Jiráska bychom si měli vážit a cenit, byť si do dějin druhdy přimalovával.