První globální revoluce přehled
Alexander King , Bertrand Schneider
Studie Prví globální revoluce logicky uzavírá dlouhou řadu výzkumných zpráv předních světových odborníků, jejichž zveřejňování zahájil Římský klub v roce 1972 proslavenou publikací Limity růstu. Za cíl svého nezávislého odborného působení si Římský klub zvolil globální výzkum stavu světa a možností dalšího rozvoje lidstva i Země, studium rozhodujících aspektů budoucnosti a definování překážek ekonomické, sociální a mravní prosperity lidské civilizace.... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 1991 , BradloOriginální název:
The First Global Revolution, 1991
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize První globální revoluce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha První globální revoluce v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
ekonomie globální oteplování mezinárodní vztahy globální problémy demografie přelidnění
Prvá časť knihy sa motá niekde v časoch Studenej vojny a je to taká správa o stave sveta tej doby (až do roku 1991), pričom nezachádza veľmi do hĺbky. Pre mňa sú ale udalosti okolo Chruščova a zbrojenia ZSSR nezaujímavé. Niektoré podkapitoly (ako Populační exploze, Růst lidské činnosti, alebo Populační otřes) boli zaujímavejšie, ale tiež neriešili problematiku vôbec hlbšie, a niekedy mi to pripadalo tak naivne prehumanizované, že som nechápal, kde sa rodia všetky tie šialené konšpiračné teórie o Rímskom klube sťa satanistických iluminátoch túžiacich vyhubiť ľudstvo. By som povedal že v Rímskom klube ide o presný opak. Väčšina podkapitol sa ale venuje politike, a čo ma trochu prekvapilo, že o životnom prostredí sa tu píše dosť málo.
Druhá časť knihy je takým sumárom s doplnením návrhov riešení rôznych problémov a vyhliadok do budúcnosti, a bola zaujímavejšia. Programové body Rímskeho klubu sú však priveľmi mäkké, podobne ako body dokumentu Agenda 21: „Je třeba zahájit celosvětovou kampaň za šetření energií a její efektivní využití.“ Takéto body sú samozrejme ok, ale musia byť súčasťou celku (ďalších bodov), inak nemajú zmysel. Niektoré body boli na druhej strane priam až revolučné, najmä to o prerozdelení bohatstva.
Ešte jedna z kníh Rímskeho klubu bola preložená do češtiny, volá sa Překročení mezí a tá sa mi pozdávala viac. Škoda, že naše vydavateľstvá prehliadajú ich nové knihy, napríklad knihu "2052" (Jørgen Randers) by som si rád prečítal, ide o aktualizáciu legendárnej prvej knihy Rímskeho klubu "The Limits to Growth".