Psí hvězdy přehled

včera

Čtyřicátník Hig, pilot s nezkaženou duší, který ještě věří v dobro a krásu, přežívá devět let po zkáze lidstva způsobené zmutovanou chřipkou a následnou nemocí krve na opuštěném letišti se starým psem a "Rambem v důchodu" společníkem Bangleym, se kterým si chrání krk před nájezdy tlup rabovačů. Během letů kontroluje perimetr a neustále myslí na volání, které zachytil před třemi lety. Věří, že tam někde v dáli mohou žít další zdraví lidé. Postapolakyptický příběh z amerických hor, kde osamělý hrdina zažívá sepjetí s půdou a přírodou, vzpomíná na staré časy, svou manželku a těší se z drobných maličkostí, dává čtenáři naději, že to dobré v lidech přežije.

14.01.2025

Opravdu zvláštně krásná melancholická kniha. Také zajímavě napsaná, podávaná po lžičkách, čtenáře drží ve střehu, stejně jako zdivočelý svět hlavního vypravěče. Je jedno jaké má jméno, poznáváme v něm Člověka. Ne hned, postupně, často spíš mimo řádky, jak se s ním sžíváme a učíme se dívat jeho očima, žijeme jeho omyly, strachy, zklamání a nakonec i touhy, které přinášejí naději....
Kniha stojí v protikladu jiným akčně apokalyptickým příběhům, stejně jako třeba filmy australského režiséra Petera Weira jsou v protikladu k hollywoodským univerzálním produktům. Mrzí mě, že Psí hvězdy má do filmové podoby převést Ridley Scott. To je popový autor zaujatý vizuální podobou filmu, často na úkor věrohodnosti, o nějaké jemné psychologii nemluvě. Ideální by byl třeba právě tenhleten Weir. Tak nám zůstane alespoň pěkná knížka.