Psí tinder přehled

26.03.2022

Odpočinková a nenáročná kniha, která zalichotí převážně milovníkům čtvernohých štěkavců. Tou hlavní a nejzásadnější postavou je zde totiž francouzský buldoček Evžen, jehož očima nahlížíme na svět. S velkou ironií, nadhledem i skepsí glosuje dění okolo sebe, které se točí převážně kolem randění, námluv a hledání vhodného partnera jeho milované paničky.
Evžen je založení ryze praktického, typický gaučák, který nade miluje dobré jídlo, pohodu a klid. Oplývá fascinující erudicí, nijak nešetří ani břitkým humorem, takže se občas jeho poznámce i nahlas zasmějeme.
Jeho majitelku pak blíže poznáváme z líčení jejích eskapád, nepředstavuje se však nám v příliš vlídném světle: mladá žena, PR manažerka, ráda vysedává v kavárnách, sleduje nudné seriály a střeží ručičku váhy, utrácí horentní sumy za oblečení a chová se... inu jako naivní slípka, kterou může každý nápadník utáhnout na vařené nudli. Její zájem se omezuje pouze na ulovení toho "správného" chlapa a řídí se pravidly, vyčtenými z "chytrých" časopisů.
Každá kapitola se vždy týká jedné konkrétní milostné epizody. Objevuje se v nich skutečně velmi pestrá směsice milenců: maminčin mazánek, lehkovážný student, postarší milovník umění, vegan a volnomyšlenkář, vášnivý sportovec, módní nadšenec, zapálený fotbalový fanoušek, nesmělý ajťák, snob a golfista, atd... Velmi mě pobavila scéna, jako vystřižená z filmu Pretty woman.
Postavy jsou většinou typizované, jednají přesně tak, jak se od nich očekává, jejich chování se dá snadno předvídat. Zápletka každé z kapitol je vždy založena na tomtéž principu: seznámení s případným milencem, postupné sbližování a následná identifikace s ideami tohoto "snového" muže, první rozčarování a zklamání, vystřízlivění, odložení růžových brýlí, rozkol a rozchod. Text by nepochybně sklouzával k jisté fádnosti a stereotypní nudě, nebýt Evženových postřehů a poznámek, které mu dodávají patřičný šmrnc, chuť a říz. Je patrné, že jejich vztah je poněkud nevyvážený: zatímco on svou milovanou "lidskou fenku" s jistou dávkou ironie "nesmírně zbožňuje", nazývá ji "dvounožkyní" a snaží se ji chránit, ona se omezuje na výkřiky typu: "Evžene, to nemyslíš vážně, fuj!" V podstatě podstatě s ním nikdy nevede žádné dialogy, které se svými zvířaty vedou lidé osamělí.
Ačkoliv zde není uvedeno přesné místo děje, z náznaků můžeme usuzovat, že se jedná o Prahu.
Bohužel jsem v textu narazila na závažné stylistické a gramatické chyby. A ještě na jeden závažný fakt, který autorka, zřejmě záměrně, opomněla: psi jsou barvoslepí, takže Evžen nemůže vnímat růžovou barvu trikotu, který mu tak vadí.
Oceňuji ale hezké ilustrace. Není to kniha, při níž se čtenář řeže smíchy, ale své kouzlo a vtip nepochybně má.

"Možná za to může něco, co se nazývá dieta, každý měsíc je módní trochu jiná a žádná paničku ještě nepřesvědčila, že všechny jsou k ničemu, protože ona už dokonalá v mých očích dávno je. Dobře, pokud by chtěla přece jen trochu zhubnout, nabízí se varianta, že spolu budeme běhat. Myslím tedy čistě teoreticky, představte si běžícího buldočka, to přece zavání týráním zvířat, rovnou to vylučuji."
"V prostoru probíhala nenucená konverzace a u baru jsem zaslechl slova jako "flat white" nebo "aeropress", skoro mi přišlo, že hovořili o technických parametrech přistání na Měsíci, ale ve skutečnosti se jednalo "jen" o přípravu kávy."
"Jasně, jediný rozdíl mezi normálním zemědělcem a biozemědělcem je, že ti druzí stříkají pole v noci."
"Namalovala si před zrcadlem druhý obličej. Tohle vůbec nechápu, stejně jednou tak jako tak dojde na lámání charakterů, zda muži vydrží i s odlíčenou ženou."
"Když si to přimaluji ještě růžověji, dostanu se i k nestřeženému piknikovému koši. Ve snění mě ale zneklidnila představa, že by to mohl být taky koš veganů, plný tofu v různých úpravách. Děkuji pěkně, zkušenost už mám a po pravdě raději sním veverčí bobky než tuhle hrůzu."
"Obchod byl doslova obří, na prodejní ploše bylo snad milion stojanů s pestrobarevnými oděvy, teniskami, kšiltovkami a dalšími krámy, o kterých se vám jejich výrobci snaží namluvit, že bez nich váš sportovní výkon nebude stát za nic."
"Zděšeně jsem zaznamenal existenci běhacích pásů pro nás psy. Jeden byl dokonce kvůli rehabilitaci pod vodou /spojené noční můry, běhání a voda/. Psí společníci mi vysvětlovali, jaká je to hrozná zábava, když je venku hnusně, tak běhají na tomhle zařízení, a dokonce spolu i závodí. No, nemusím se účastnit všeho."
"Nerušeně jsem zabořil hlavu do tašky a zjistil, že v kelímku s nápisem "Active Protein" je jakýsi voňavý prášek. Rozkousat víčko pro mě nepředstavovalo překážku. Bohužel, prášek výrazně lépe voněl, než chutnal. Ale když už jsem se k němu dostal, tak jsem snědl aspoň půlku."
"Zákaznice vykazovala známky jakéhosi nákupního transu, vše si do posledního kousku nechala odnést k pokladně a zaplatila. Svěřila se, že původně šla jenom na procházku."
"Lidé na venkově mi vždy připadali poněkud svérázní. Minule málem odvezli s infarktem strýce Josefa řečeného Jožin, když mu panička sdělila, kolik za mě v chovné stanici zaplatila."
"Z neznámých slov mám docela hrůzu, jako štěně jsem utrpěl šok, když jsem poznal, co se skrývá za výrazem "veterinární ordinace".
"Abych oba přesvědčil, jak dramaticky se mýlí v odhadu mých fyzických sil, vehementně jsem se rozeběhl za svou psí kamarádkou. Jenže nejenom že jsem ji nedostihl, ale navíc mi podklouzly na trávě všechny končetiny a skončil jsem v parodii na parakotoul."
"Tvrdil, že se už nemůže dočkat středy, kdy se konečně zase uvidíme, a jako místo schůzky zvolil romantickou, zastrčenou kavárničku. Kde se v tomhle týpkovi bere ta náhlá touha po romantice a jakýchsi zastrčených dírách, to by mě tedy zajímalo. Zaslepená dvounožkyně to ovšem zhodnotila jako vynikající nápad, a odeslala mu dokonce zprávu v podobném duchu."