Psohlavci přehled
Alois Jirásek
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/282044/bmid_psohlavci-kny-282044.jpg
4
484
484
Bezpečnost českých hranic na Šumavě zajišťovali již od čtrnáctého století Chodové. Byli to drsní hraničáři, kteří se nebáli obětovat život pro dobro státu. Za jejich služby a odvahu jim panovníci udělovali mnoho různých práv a výsad. Například byli poddáni jen králi a nemuseli plnit robotní povinnosti. Po nešťastné bitvě na Bílé hoře se poměry radikálně změnily. Chodské pohraničí koupil Volf Vilém Lamminger, řečený Lomikar, kterého práva a svobody hrdých horalů nezajímaly. A tady narazila kosa na kámen. Vybuchla vzpoura vedená odvážným Janem Sladkým Kozinou... Román Psohlavci popisuje nerovný boj odvážných sedláků proti bezpráví a svévoli státní moci. Nejedná se pouze o čtivé zpracování historického příběhu, odkaz knihy je aktuální i v dnešních časech.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Psohlavci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (73)
Kniha se samozřejmě čte značně složitě kvůli těžkému nářečí, ale po chvíli si jde zvyknout i na to a poté jde o zajímavou četbu. Legendu o Kozinovi a Lomikarovi zná v Česku snad každý, Jirásek zde poskytuje kontext celého příběhu a podává svědectví o odvážných a nezávislých Chodech. Historická přesnost je na pováženou, ovšem je zajímavé se dozvědět o této okrajové části naší národní kultury - a v tom je Jirásek skutečně dobrý, že zvládne čtivým způsobem podat rozličné fragmenty naší historie.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Psohlavci v seznamech
| v Právě čtených | 6x |
| v Přečtených | 769x |
| ve Čtenářské výzvě | 42x |
| v Doporučených | 30x |
| v Mé knihovně | 622x |
| v Chystám se číst | 113x |
| v Chci si koupit | 6x |
| v dalších seznamech | 7x |
Autorovy další knížky
| 1970 |  Staré pověsti české |
| 1951 | Psohlavci |
| 1965 |  F. L. Věk I. |
| 2000 | Temno |
| 1955 | Z Čech až na konec světa |
Tuhle knihu mám moc rád. Je to asi i proto, že to v mládí to pro mě byla kniha dobrodružná. Moc jsem fandil Kozinovi a jeho druhům v boji za svou svobodu. Při každém novém čtení jsem doufal, že tentokrát to skončí jinak. Tedy lépe, že Jan Sladký Kozina přežije. Žel kniha končila stále stejně, a tak jak jsem si ji tehdy oblíbil, tak ke mně vzbudila i sympatie k tomu kraji, k Chodsku. Asi i díky tomu sugestivnímu Jiráskovu vyprávění, tam stále cítím ten duch těch Kozinů, Přibků, Syků, Hrubých, Jiskry Řehůřka, a všech těch dalších. I když tuším, že už to dávno není pravda. Ale proč si neuchovat nějakou tu špetku tajemna a fantazie...