Psychická deprivace v dětství přehled
Zdeněk Matějček , Josef Langmeier
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238108/psychicka-deprivace-v-detstvi-238108.jpg
5
17
17
Publikace Psychické deprivace v dětství J. Langmeiera a Z. Matějčka zaznamenala již po svém prvním vydání v r. 1963 značný ohlas. Průlomová práce, ve které autoři citují díla západních expertů i výsledky z vlastní praxe s ohroženými dětmi, popisuje pojem psychické deprivace u dětí v ústavní péči a nepříznivých rodinných poměrech. Metodologicky důkladné dílo se nezastavuje u odborného posouzení problému, ale klade do popředí zájmy dítěte a humanistický přístup. Oba autoři se u nás významně zasloužili o to, aby se péče o opuštěné děti sestávala z vhodné kombinace péče ústavní a podporované péče rodinné či pěstounské. Ovlivnili též zakládání prvních SOS dětských vesniček. Psychická deprivace v dětství je stále doporučovanou základní literaturou pro studenty psychologie, pedagogiky a sociologie, ocení ji však každý, kdo se věnuje problematice ohrožených dětí. Čtvrté vydání díla je opatřeno předmluvou profesorky Vágnerové a aktualizovaným výběrem literatury k tématu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Psychická deprivace v dětství. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Kniha, ktorá bola po prvý krát vydaná v roku 1963 má svoju platnosť aj dnes, čo je pre mňa určite známka kvality. Čitateľ tu nájde nielen teóriu, množstvo výskumných a experimentálnych štúdií ale aj rôzne kazuistiky a príklady z praxe. Niektoré informácie ohľadom detských domovov ich štruktúry a organizácie sú už mierne zastarané, nakoľko detské domovy prechádzajú v posledných rokoch výraznou transformáciou, no aj napriek tomu je to vysoko aktuálna kniha-užitočná pre odborníkov ale aj študentov psychológie, sociálnej práce alebo kohokoľvek kto sa o tematiku deprivácie zaujíma.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Psychická deprivace v dětství v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 30x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Knihotéce | 11x |
| v Chystám se číst | 51x |
| v Chci si koupit | 10x |
Kniha popisuje detailní výzkum deprivace u ústavních dětí. Ať už se jedná o deprivaci citovou, psychickou, smyslovou či sociální. Osobně bych uvítala, kdyby se stejný výzkum prováděl i u dětí z dysfunkčních/funkčních rodin, ale rozumím tomu, že na realizaci je to poněkud náročnější. Ostatně, autoři to tam zmiňují.
První vydání bylo publikováno v roce 1963. To je 57 let. Nejsem v pozici, abych si mohla jakýmkoliv způsobem zpochybnit výzkum; naopak jsem byla až překvapená, do jaké míry se jeho výsledky dají aplikovat i v dnešní době.
Jednu věc bych ale vytkla. Přijde mi, že autoři zveličují roli matky. A že si místy odporují. Když to nadnesu tak tam stojí, že dítě, co během svých prvních měsíců nepozná teplo matčina těla je už v podstatě odsouzeno k záhubě a může se jít klouzat. Mluvíme o bezpečném klouzání, takže plýnka included. Pár stránek (deset, dvacet?) na to tam ale stojí, že dítě během prvních měsíců svého života není schopno rozeznat detailně rysy obličeje. Což chápu tak, že nepotřebuje nutně matku, ale někoho, kdo zaujme pečovatelksou roli, jelikož dalších pár stran na to se píše, že dítě, co se dostane během prvních měsíců do adopnitví rodiny, kde jej vřele přivítají a dají mu lásku a péči, má velmi vysokou šanci na šťastný a spokojený život.
Jak to chápu já; kojenec potřebuje lásku, péči a náruč, která jej ukonejší. A je úplně jedno, jestli je to matka, otec, sestra, mabička, děda, adoptivní rodič, pěstoun nebo ústavní sestra (byť zde je to trochu složitější).