Quo vadis přehled
Henryk Sienkiewicz
Quo vadis je román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze z roku 1896. Děj se odehrává v římském impériu za vlády císaře Nerona. Na pozadí milostného příběhu římského patricije Vinicia a křesťanky Lygie popisuje počátky křesťanství, krutosti ze strany Říma, Neronovu znuděnou zvrhlost, požár Říma atd. Významnou roli hraje také Petronius, Viniciův strýc a Neronův arbiter elegantiarum neboli soudce ve věcech vkusu. Název tohoto díla vychází ze staré křesťanské legendy, která je vylíčena v závěru románu. Svatý Petr je v době Neronova pronásledování křesťanů přesvědčen svými stoupenci, aby odešel z Říma do bezpečí. Cestou potkává Ježíše Krista, který kráčí do města, a Petr se ho překvapeně ptá: „Quo vadis, Domine?“ (Kam kráčíš, Pane?), „Když ty opouštíš můj lid, jdu do Říma, aby mě ukřižovali podruhé.“, odpovídá mu Ježíš. Poté se Petr obrací nazpět a později umírá na kříži stejně jako jeho Pán. Z pokory však, aby Ježíše nenapodoboval, si Sv. Petr vyprosí, aby jej ukřižovali jinak – hlavou dolů... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1904 , E. BeaufortOriginální název:
Quo vadis: Powieść z czasów Nerona, 1896
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Quo vadis. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (357)
(SPOILER)
Knihy z prostředí antického Řecka a Říma mě velmi baví a tak jsem díky výzvě otevřela i Quo Vadis. V Římě jsem byla 2 měsíce před začátkem čtení, a tak jsem se mohla díky ní zase částečně vrátit a víc si to prožít (byla sem např. na prohlídce Mamertinské věznice a představa, jak tam naskládali tolik křesťanů jako vězně, je děsivá).
Začátek knihy mě moc nebavil a chvíli mi trvalo se dostat do děje. Zpočátku mě nebavilo ani milostné vzplanutí Vinicia. Pak se příběh ale rapidně rozjel a hltala jsem každou stránku. Ač jsem nevěřící a očekávala jsem, že křesťanské rozhovory a zvolání mě nebudou vůbec bavit, byla jsem na omylu, protože kniha mě tak pohltila, že mi toto přišlo jako naprosto přirozená část.
Pasáže o požáru Říma, mučení a zabíjení křesťanů byly velmi barvitě popsané, až mi z toho bylo někdy úzko. Nicméně taková byla (zřejmě) pravda. Epilog knihy byl také velmi podařený: ,,A tak skončil Nero. Stejně jako končívá vichřice, bouře, požár, válka nebo mor. Ale Petrova bazilika vládne dosud z vatikánských výšin městu i světu."
Kniha popisuje milostný příběh římského patricije Vinicia a křesťanky Lygie. Nahlédneme do počátků křesťanství, krutosti Říma, Neronovu zvrhlost či požár Říma. Krásně napsaný historický román.
Související novinky (3)
Program apokalypsy, Nick a Charlie a další knižní novinky (21. týden)
22.05.2022
1 000 eknih zdarma ke stažení (4. díl)
30.04.2019
Knižní novinky (16. - 23. 11.)
16.11.2013
Citáty z knihy (3)
„Hleď, Vitelius, chce-li dáviti, užívá paličky ze sloní kosti, kterou vsouvá do hrdla; jiní používají k tomu per plameňáků, která namáčejí do oleje nebo odvaru mateřídoušky - kdežto já si čtu poezii Neronovu - a účinek jest okamžitý. Mohu ji potom chváliti, ne-li s čistým svědomím, tedy s čistým žaludkem. (Petronius)“
„Život je k smíchu, a proto se směji. (Petronius)“
„Kdo uměl žít, ten musí umět zemřít. (Petronius)“
Kniha Quo vadis v seznamech
v Právě čtených | 57x |
v Přečtených | 4 290x |
ve Čtenářské výzvě | 383x |
v Doporučených | 476x |
v Mé knihovně | 1 307x |
v Chystám se číst | 1 122x |
v Chci si koupit | 138x |
v dalších seznamech | 37x |
Štítky knihy
křesťanství zfilmováno víra Řím mučednictví rané křesťanství pronásledování křesťanů Nero, římský císař historické romány klasická literaturaAutorovy další knížky
1990 | Quo vadis |
1988 | Pouští a pralesem |
1986 | Ohněm a mečem |
1988 | Potopa |
1995 | Pan Wolodyjowski |
(SPOILER) Knihu jsem četla již dávno, ale určitě ve mně zanechala výraznou stopu. Vím, že jsem těžce vydýchala drastické scény z Kolosea (dodnes si pamatuji, jak si tam křesťané podávali jeden za druhým malé dítě, aby ho lvy sežrali až na konec), dnes už bych byla asi otrlejší, plánuji si knihu přečíst po letech znovu, tak uvidím. Také vím, že jsem kroutila hlavou nad až naivním koncem, kdy Lygie vyvázne živá a vše jako zázrakem pro hlavní dva hrdiny "dobře dopadne". Ale dnes si říkám - no co, však potřebujeme i šťastné konce....
Rozdíl v myšlení Římanů a prvních křesťanů ve mně zanechal výrazný dojem. Mezi historickými romány se jedná určitě o jeden z nejlepších.