Radost z víry přehled

30.08.2021

„Maria se na nás obrací a říká: Měj odvahu žít doopravdy s Bohem! Pokoušej se o to! Neměj z něho strach! Měj odvahu riskovat ve víře! Měj odvahu riskovat v dobru! Měj odvahu jít do rizika jménem čistého srdce! Odevzdej se Bohu a pak uvidíš, jak se právě díky tomu tvůj život rozšiřuje a prosvětluje, uvidíš, že to rozhodně není nuda, ale cesta plná překvapení, protože nekonečná dobrota Boží je vždycky nevyčerpatelná.“

Četl jsem už dříve dvě Benediktovy encykliky a docela často se probírám i jeho promluvami. Takže mi toho mnoho v této kompilaci myšlenek bylo povědomé. Ale vůbec mi to nevadilo. Vlastně naopak, největší potěšení jsem měl tam, kde jsem narazil na pasáž, kterou jsem si už dříve oblíbil a zapamatoval. Bylo to, jako bych se po čase znovu setkal s přítelem, kterého si vážím, a ujistil se, že stále zastává stejné postoje, že je stále tím, na koho se mohu spolehnout a o koho opřít. To bylo moc hezké.

Radost z víry svým názvem neklame. Přestože Svatý otec ze stránek občas varovně zvedl prst a občas svými myšlenkami zasvítil do těch částí mého křesťanského života, kde jsem už dlouho neuklízel, tak převládají poselství o lásce a její zásadní důležitosti pro náš život. A také o naději a nutnosti nežít sami pro sebe. Měl jsem radost ze čtení a čtení umocňovalo moji radost z víry. Užitek i požitek, zase jednou.

„Bůh učinil svět, aby existovalo nějaké místo, kde by on mohl rozdávat svou lásku a odkud by mohla zaznívat láskyplná odpověď na tuto jeho lásku. Pro Boha je srdce člověka, jenž mu odpovídá, důležitější než celý nesmírný materiální kosmos, který nám bezesporu umožňuje spatřit něco z nezměrné a nepředstavitelné Boží velkoleposti.“

28.02.2019

Až encyklikou „O křesťanské naději“ jsem pro sebe jako autora objevil Josepha Ratzingera … a to jsem si myslel, že nikdo druhý mne už nedokáže svými úžasnými myšlenkami a schopností jejich srozumitelného vyjádření okouzlit tak, jako Romano Guardini … Přiznám se, že sice ne vždy stíhám a daří se mi udržet nit – mnohdy ne, ale pasáže kde intelektuálně stačím, mne vždy velmi bohatě odměňují … a ty pak s požitkem rozjímám … Stejně tak tomu bylo i s tímto dílkem…
„Ano, věřím, že svět a můj život neexistují jako souhra slepých náhod, nýbrž pocházejí z věčného Rozumu a z věčné Lásky, jsou stvořeny všemohoucím Bohem…“ (převzato z obalu)