Rajský ostrov přehled

12.03.2023

Rajský ostrov jsem četla kdysi dávno na základce a matně mi v hlavě utkvělo, že se mi ta kniha dost líbila. Když jsem na Rajský ostrov narazila na Knihobotu, poputovala kniha ke mně domů.
Celkově se jedná o dost barvité a živé vyprávění, které nás zavádí do okolí pražského Žofina do doby, kdy se na vltavském nábřeží postupně začalo stavět Národní divadlo. Člověk má při čtení pocit, jako by tam byl spolu s postavami - a jako by autor byl přímo na místě činu a stavbu Národního divadla popisoval jako něco, co sám zažil - ačkoliv se narodil až v roce 1882, rok před znovuotevřením divadla po požáru. Tak moc živě tento text působí. Pravda, některé fráze a výrazy jsou vzhledem k roku prvního vydání knihy z dnešního pohledu trochu archaizující, ale čtenář si podle mne brzy zvykne - četlo se mi to moc dobře.
Autor tu zobrazuje klukovský svět plný dobrodružství, kolem něhož a skrze něj prochází české dějiny. Historie kolem Národního divadla a tehdejšího českého národa tu je zpracována velmi nenásilně a nepůsobí vůbec suše jako z učebnice. Ta historie tu je zachycena spíše v obrysech, a to velmi přístupnou a srozumitelnou cestou. V některých pasážích může kniha působit trochu zromantizovaně, jakoby psaná s růžovými brýlemi, pro povzbuzení ducha českého národa, ale nepřišlo mi to vůbec rušivé či přespříliš fanatické.
Zároveň si umím představit, jak tragicky lidé asi v tehdejší době nesli to, když pak divadlo vzplálo a takřka lehlo popelem - přeci jen to byl a stále je jeden z významných symbolů našeho národa a naší kultury. Myslím, že i v dnešní době by to spousta lidí dost prožívala a nenesla lehce, kdyby v ND začalo hořet. Při čtení těchto pasáží jsem jaksi trnula a bylo mi to vlastně líto.
U čeho jsem sama osobně také trnula, bylo to, jak tu autor v živých barvách vykresluje, kolik lidí dorazilo na první slavnostní otevření divadla v roce 1881. Jako klaustrofobikovi, který dost špatně snáší davy, se mi při těch popisech množství lidí dělalo poněkud mdlo, i když samozřejmě chápu, že to pro tehdejší společnost byla významná chvíle, kterou si lidé nechtěli nechat ujít. Ale uf uf.... :-D
Nakonec hodnotím knihu 4 hvězdami. Pravdou je, že jako dítě jsem tuhle knihu asi prožívala o něco víc, asi mne to za srdce víc bralo tehdy než teď, když jsem to četla jako dospělá. Přitom nemohu říct, že mne kniha nebavila, protože bavila. A určitě ji mohu doporučit.