Reportáž psaná na oprátce přehled
Julius Fučík
Reportáž psaná na oprátce je poslední dílo českého kritika a politika J. Fučíka. Kniha popisuje těžký život ve věznici Na Pankráci kde byl 24. dubna 1942 zatčen J. Fučík. Když přestál první mučivé výslechy, získal od českého dozorce Adolfa Kolínského papír a tužku a začal psát o tvrdém boji se smrtí a o svých spoluvězních. Fučík odcházel každý den do pokoje, kde bylo na dveřích napsáno číslo 400 a kde ho členové SS vyslýchali. Když nic neprozradil, zavedli ho do cely č. 267. Tam se o něho starali jeho spoluvězni. Jednomu říkal Karlík a druhému Otec. Spolu s nimi vzpomínal na jiné členy KS4, na svou ženu Grutu a na rodiče. Největší ránou pro Fučíka bylo, když se dozvěděl o zradě kamaráda Mirka. Mirek se bál o svou kůži a zradil. Mnoho nevinných lidí bylo popraveno. Popraven byl také Julius Fučík 8. září 1943 v Berlíně.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Reportáž psaná na oprátce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (70)
Kdysi adorovaná povinná četba, dnes zajímavý studijní materiál. Kdyby se do toho nepletla politika, zůstal by silný lidský příběh a dobrá literatura. Každé svědectví z těch šílených časů je cenné a za zločin bych spíš považovala to, co z toho komunistická propaganda (a Gusta) později stvořili.
málokdo si s dějinami užil tolik jako Fučík. Nejdříve vyzdvihovaný, po revoluci naopak těžce vysmívaný. Je k tomu důvod? Jakkoliv pohrdám komunisty, tak si myslím, že by vysmívaný být neměl. Dnes už tak nějak víme, že ten obraz hrdiny je pokřivený. Nejde o to, že když mohl, tak nestřílel. To, že pak mluvil, z něj podle mě nedělá vyloženého antihrdinu. Takových byly stovky, kteří se sesypali. Reportáž je pořád výpovědí člověka, který věděl, že půjde na popravu. A je to výpověď člověka, který rozhodně uměl psát, má to tak kvalitní formu i obsah a tím je ta výpověď doby cenná a jedinečná. Když pro nic jiného, tak pro tohle si Fučík nezaslouží výsměch nebo opovržení. A že z toho komunisti udělali co z toho udělali, s tím on už udělat nemohl nic. Kdyby nebyl komunista, měli bychom tu národního hrdinu dodnes. Byl komunista, takže jsme tu měli národního hrdinu před časem a dnes už ne. Hmm zvláštní. Pořád je to ale kvalitně napsaná výpověď člověka odsouzeného k smrti. A to z té výpovědi dělá výpověď jedinečnou. Tak to je
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Reportáž psaná na oprátce v seznamech
v Právě čtených | 9x |
v Přečtených | 887x |
ve Čtenářské výzvě | 113x |
v Doporučených | 25x |
v Knihotéce | 366x |
v Chystám se číst | 127x |
v Chci si koupit | 17x |
v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
zfilmováno vězení, věznice reportáže
Autorovy další knížky
2008 | Reportáž, psaná na oprátce |
1932 | V zemi, kde zítra již znamená včera |
1950 | Lidé, bděte! |
1978 | Božena Němcová bojující |
1949 | Julius Fučík, revoluční novinář |
Kniha byla komunisty velebena. Já nevím proč? Byla tam propagace KSČ, ale to snad je od komunisty očekávatelné. Kdo neni vyloženě komunistobijec, tak to zvládne přečíst. Ze stylu psaní je vidět, že byl Julda novinář. Popis života v fašounském vězení, popis mnoha osob a komunistickou propagandu teda uměl pěkně podat i pěkně skloubit.