Rodina Pascuala Duarta přehled
Camilo José Cela
První román španělského spisovatele Camila José Cely, který nese stopy literárního proudu zvaného „tremendismus“. Tato technika odhaluje přehnaně krutý a nemilosrdný svět, v jakém žije hlavní hrdina, většinou člověk na samém okraji společnosti. Právě takový je i Pascual Duarte, násilnický a drsný venkovan, jenž z vězení zpětně vypráví svůj hořký život plný bolesti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1960 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
La familia de Pascual Duarte, 1942
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rodina Pascuala Duarta. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Příběh je z Pascualova pohledu velmi syrovým pohledem do jeho života a povahy. Provází ho samé neštěstí a smrt. To se také podepisuje na jeho charakteru. Jedinou jeho oporou je jeho sestra Rosario, která ho chápe. Pascual jako postava je zajímavá a velmi komplikovaná kvůli své prudké a drsné povaze, ale pořád v něm vidíme člověka, který vinou svého okolí trpí. Ačkoli je to drsňák, na druhou stranu je vnímán jako oběť. Kniha rozhodně stojí za přečtení, zdůrazňuje hlavně negativní stránku života.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rodina Pascuala Duarta v seznamech
v Přečtených | 34x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 19x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
Španělsko vězení, věznice španělská literatura násilí zločiny
Autorovy další knížky
1960 | Rodina Pascuala Duarta |
1968 | Úl |
1977 | Větrný mlýn |
1990 | Rodina Pascuala Duarteho a iné prózy |
Myslím, že kniha dobře ukazuje, jak zhoubná je tradiční společnost plná kultury hrdosti a cti. Nejvíc je to vidět na Pascualově pobytu v Madridu, kde je šokovaný tím, že se lidi v konfliktu nepobijou.
Co mi ale vadilo a myslím, že to nebylo zvládnuté, byl rozdíl mezi reálným, dost jednoduchým a prostoduchým, vyjadřováním Pascuala v přímých větách a jeho hlubokomyslnosti, pokud jde o psaní samotného textu. Vypadalo to, jakoby to byli dva různí lidi.