Rok nekonečného strádání přehled
Adam Rapp
Jeden z nejzajímavějších současných newyorských dramatiků ve svém románu-debutu líčí s obrovskou dávkou docela drsného, ale inteligentního humoru a nemilosrdně zaznamenávajícím okem vtipného pozorovatele jisté stránky života v New Yorku: bydlení v chudinské a bohémské čtvrti Lower East Side, místní týpky, pomocnou práci ve velkém nakladatelství a kontakt s velkými šéfy (i jejich dcerou), svět malých divadelních scén, psaní románu a milostné drama s přistěhovalkyní z východní Evropy. Adam Rapp je mistr slova a génius dialogů a román má velkou šanci stát se kultovní knihou a zdrojem populárních slovních hlášek.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , ArgoOriginální název:
The Year of Endless Sorrows, 2006
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rok nekonečného strádání. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
458 stran o životě dvacátníka, který se snaží napsat román. Takže se jedná o další - uf - sebereflexivní knihu fanouška literatury. Zprvu jsem si užíval neobyčejně bohatý jazyk, který Rapp jakožto člověk, co má načteno, používá. Ale v poslední třetině knihy se tenhle vodopád slov postupně mění v ubíjející exhibici slovních přirovnání vycucaných z prstu. Krom toho tahle autorova snaha neustále popisovat i banální věci jako tvar a barva kalíšku na mikrovlnce dost často brzdí dialogy a děj. Ale název to má skvělej.
Ke knize jsem měla ambivalentní vztah. Úplně si mě nepodmanila, na druhou stranu je třeba uznat, že autor je dobrý spisovatel s neuvěřitelně bohatou slovní zásobou a schopností vymýšlet neotřelé novotvary a slovní spojení, které ze sebe sype kulometnou rychlostí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rok nekonečného strádání v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 26x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 35x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 4x |
Na své si přijdou obdivovatelé košatého, originálního jazyka, nonkonformních obratů a přirovnání (mezi které patřím), méně si užijí konzumenti zápletek a gradujícího děje (mezi které patřím taky). Zatímco cyklóny extravagantních příměrů a frků kulminují bez přestání, samotný příběh zdrhá kamsi do ztracena (zatracena). Skončí docela nejapně, jako kultovní »nástrahy velkoměsta«. 26/19