Romány tří mágů přehled
Jiří Karásek ze Lvovic
Romány tří mágů série
>
Symbolicky dekadentní trilogii Romány tří mágů, kterou napsal Jiří Karásek ze Lvovic, tvoří Román Manfreda Mcmillena (1907), Scarabeus (1908) a Ganymedes (1925). Podle samotného Karáska se inspirací pro postavu mága v těchto knihách stal jeho tajemný vídeňský přítel, který také ovlivnil autorův postoj k dandysmu. Román Manfreda Mcmillana se odehrává v Praze, kde se vypravěč sbližuje s démonickým hrabětem Manfredem. Ten ve starobylém městě hledá stopy po chráněnci svého dědečka, zemřelém mágu Cagliostrovi, protože se cítí být jeho současným vtělelním, a svému příteli o životě tohoto čaroděje a okultisty vypravuje. Manfreda ale jako přízrak pronásleduje tajemný Walter More, jehož magickým praktikám se nakonec Manfred neubrání a beze stopy mizí. Scarabeus je příběh z Benátek. Mladý Gaston se zamiluje do Oresta, jenž se tak na čas vymaní z nerovného vztahu s cynickým a krutým Marcelem. Když Oreste zmizí, pátrání přivádí Gastona do Marcelova zpustlého dóžecího paláce. Postupně se dozvídá o jeho rodovém tajemství – o dávné příbuzné, která se dokonale vyznala v travičství a je pohřbena v sarkofágu právě zde, i o mocné síle jejího skarabea. Kultu zla, jemuž Marcel slouží a jehož svatyní je podzemí paláce, nakonec padne za oběť i Gaston. Ganymedes, poslední z trilogie, vypravuje o Radovanovi, jehož velmi přitahuje charismatický Adrian Morris patřící do okruhu matčiny společnosti. Adrian, zajímající se o taje rudolfinské Prahy, poznává sochaře Jörna Mollera, který rozluštil záhadu, jak s pomocí kabaly oživit golema, pro kterého je modelem okouzlený Radovan. Umírající Moller pověřil Morrise, aby navždy uspal i sochu. Adrian však bezděky golema znovu oživil a ten ho jako orel bájného Ganymeda odnesl do své říše.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Romány tří mágů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Tohle dílo má vše, co činí dekadentní literaturu dekadentní, a ještě trochu navíc. Fascinaci minulostí a odpor k soudobé společnosti. Umělost. Pózu. Ale také přehršel citů. Smrt, sadismus, sobectví. Taky kuriózní pohrdání ženami (ačkoliv jedna okouzlující dáma se zde také najde). Krásný jazyk, který obepíná veškerý děj jako břečťan. Je mi trochu líto, že jsem si knihu nestihla vzít na nějaký z Pražských hřbitovů - dnešní Malá Strana už postrádá správnou atmosféru.
dokončení mé recenze: - Ještě snad drobný postřeh, který začnu opět úryvkem z úvodu třetího románu Ganymedes. "Jest mu osmnáct let a je po maturitě. Po prázdninách se nevrátí již na na gymnasium v tiché malostranské ulici, půjde na universitu, na filosofii. Radovanovi se zdá, že již není hochem, ale že dospěl - v muže? Náhle se směje, odkopává peřinu a nahýma nohama skáče na koberec před postelí. Všechno jest, jenom ne - mužem. A mužem nikdy nebude. Je vůbec podivným tvorem. Cítí, že na celé zemi není nikoho, kdo by mu byl podoben. Ví také, že nikomu nesmí říci, co s ním vlastně jest. Zůstane hochem po celý svůj život. A až mu bude šedesát let, bude stále pro sebe hochem, neboť to, čemu říká svět mužství, je něčím, co jej láká a přitahuje, ale čeho sám nemá a nikdy míti nebude." Nepřipomínají vám tyto věty i jejich formulace stále se opakující obraty a myšlenky z knih českého klasika Jaroslava Foglara? - - - "Rozevřel jsem zraky prudce a široce, jako bych chtěl z nich vyslati blesk nenávisti do samého nebe: náhle však pochopil jsem marnost všeho a tajemnost síly, jež všechno zdrcuje, a heroické rouhání, jež jsem chtěl vznésti do výšin - změnilo se v posunek šílenství, jímž jsem zalkal naposledy za fantomem, za fikcí, jež byla mým přítelem: - Manfrede! Manfrede! - - -" Čtěte. Je to morbidní, je to zčernalé časem a pokryté prachem jakobystředověku, je to někomu krásné - a existuje to jen v našich myšlenkách a v této knize. Když je smrt vzdálená a život mladý a perlivý, i hra na zánik je krásná.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Romány tří mágů v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 26x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 28x |
v Chystám se číst | 20x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
homosexualita magie dekadence golem mágové okultismus gayové LGBT, queer, LGBT+
Část díla
- Ganymedes 1925
- Román Manfreda Macmillena 1907
- Scarabeus 1908
Autorovy další knížky
2002 | Sodoma |
1989 | Vteřiny duše |
1921 | Gotická duše |
1897 | Sexus necans: kniha pohanská |
2012 | Romány tří mágů |
Existují knihy, které mě fakt strhnou, zaujmou a hrozně mě baví. Ale když chce někdo něco doporučit, nezmíním je. Tohle mě opravdu nadchlo a neskutečně potěšilo, obsahem, formou, úchvatným, barvitým jazykem a skvělou alegoričností, ale jsem na vážkách, jestli to tak bude mít každý. Karásek ze Lvovic mě dostal svým mixem dekadentních bromancí, nejednou zacházejících až za romantickou a milostnou hranici toho významu (LGBTI+ literatura opravdu není nějaký výstřelek současnosti), temnou romantikou, filosofičností, tajemným mystériem páchnoucím letitým prachem, funerální nekrofilií či starou Prahou s židovskými legendami a Golemem. Ty příběhy se vlastně nedají moc nějak popsat nebo přiblížit, jsou plné pronikavých popisů, pro mnohé možná zdlouhavých pasáží věnujících se určitému tématu (pro příklad – chlápek tam smutní, protože odešel jeho blízký, ale on celou noc smutní na několika stránkách). Je to prostě kouzelné, dojemné, pohlcující, tajemné a v konečném důsledku mrazivé. V mnoha významech. Potěší obzvláště milce a milky staré češtiny. ROMÁN MANFREDA MACMILLENA (****), SCARABAEUS (*****), GANYMEDES (*****).