Rosemary a její syn přehled
Ira Levin
Než odhalíte pravdu, může být pozdě… Z děsivě geniálního příběhu o zrození Satanova syna Rosemary má děťátko běhal čtenářům mráz po zádech. Ira Levin v něm zachytil detaily každodenního života na Manhattanu natolik věrohodně, že napínavý příběh o postupně narůstajícím zlu působí až děsivě uvěřitelně. Knížka Rosemary má děťátko se stala klasikou, stejně jako známý film. Román Rosemary a její syn začíná na úsvitu nového tisíciletí – v době, kdy naději lidstva zastiňuje vzrůstající strach a nejistota a svět zoufale potřebuje spasitele. A právě tady, na pozadí New Yorku roku 1999, se Rosemary znova shledá se svým synem. Právě tady se také odehraje bitva mezi dobrem a zlem na celosvětové úrovni – boj, který bude mít hrozivé a dalekosáhlé následky nejen pro Rosemary a jejího syna, ale pro celé lidstvo. Děsivý, provokativní a nezapomenutelný příběh Rosemary a jejího syna je výjimečný a napínavý thriller a zároveň představuje varování pro nadcházející tisíciletí. Vynikající načasování a mistrovská obratnost Iry Levina nás zve na cestu do temnoty – mezi znepokojivé síly, které se sváří v každém z nás. Rosemary a její syn je triumf vypravěčství a mistrovské dílo, fascinující kniha jednoho z nejnadanějších a nejoriginálnějších autorů.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2016 , XYZ (ČR)Originální název:
Son of Rosemary, 1997
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rosemary a její syn. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (31)
Já se připojím ke kladným recenzím i když ze začátku mi přišel příběh o ničem takový moc klidný ,ale konec neskutečný po přečtení posledních řádku jsem měla husinu a naprosto souhlasím s ava.s konec jsem si neskutečně užila a nakonec to vše hezky zapadlo za mě parádička
Moc se mi líbí ten fakt, že oba dva díly od sebe dělí cca třicet let, ten Levinův popis let šedesátých a poté let devadesátých, kniha je tak nejenom mrazivým hororem, ale i trefně nahlíží, jak se žilo tehdy a jak... no teď už taky tehdy, ale jinak teď :-) Druhý díl je jiný, Levine už si nehraje s tolika odkazy, je přímočařejší, zkrátka jako doby samotné, tam, kde byly šedesátky lenivé, je konec milénia bláznivý a rychlý. Co se mi ale líbilo nejvíc, je opět popis charakterů, a to hlavně, a jak jinak, samotné Rosemary. Závěr knížky už mi pak běžel před očima jako film, stejně tak jako myšlenka, jestli je to všechno jenom iluze anebo fakt. Tam, kde jsem Rosemary má ďěťátko přišel na chuť až na třetí pokus, mi její Syn sedl hned od začátku. Oba díly tak můžu doporučit a to nejenom fanouškům hororů.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rosemary a její syn v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 346x |
ve Čtenářské výzvě | 17x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 68x |
v Chystám se číst | 58x |
v Chci si koupit | 18x |
v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
1976 | Rosemary má děťátko |
2010 | Stepfordské paničky |
1997 | Rosemary a její syn |
1994 | Ten báječný den |
1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
Cca 3O rokov po vydaní kultovej novely Rosemary má dieťatko (ktorá sa samozrejme stala predlohou pre rovnomenný, výborne mrazivý satanský film Romana Polańského) Irovi Levinovi napadlo, že nie je nič lepšie, než napísať sequel. Čo je nápad, o ktorom si trúfam tvrdiť, že nikdy v živote neprišiel ani na sekundu na um ani najzaprisahanejším fanúšikom „jednotky“. Medzi ktorých sa počítam, je to báječne napísané (a sfilmované), ale fakt mi nikdy nenapadlo premýšľať nad tým, čo bolo neskôr. Tak nejak som mal pocit, že všetko dôležité bolo povedané (ukázané) a zvyšok si môžem domyslieť ako uznám za vhodné. Levin mal však na vec iný názor a tak nielenže po troch desaťročiach napísal pokračovanie, ale rovno ho aj, aby bola sranda, dejovo premiestnil zo 6O. rokov do deväťdesiatych. Konkrétne do ich konca, kedy, mám to v živej pamäti, niektoré kruhy obyvateľstva rady splietali sprisahanecké apokalyptické teórie o konci sveta. Čo je téma, ktorá k pánovi pekla ide ako sedlo ku koňovi. No... a tým by sme pomaly s plusmi knihy Rosemary a její syn končili. Ešte jednou (ozaj poslednou) dobrou správou je, že hoc má 25O strán, riadkovanie je dosť brutálne a písmo pomerne veľké, čiže v skutočnosti sa to číta tak, ako keby to malo cca 15O strán. Takže to peklo (ehm) aspoň budete mať rýchlo za sebou. Ono to totiž nie je len strašne nudná a o ničom (miestami doslova) kniha ako taká, ale dvojnásobne je to o ničom ako sequel hororovej klasiky. Až vo finále to začne pripomínať horor, ale hrozný, takže spod dažďa pod odkvap. Povedal by som, že hlavný problém tejto knihy je v tom, že je to proste strašne zlý príbeh.