Rozčarované přehled

předevčírem

Já nevím, ale romány o sesterství, o ženské sounáležitosti, o přátelství, o tom pravém, které nemá hranice " má dáti, dal" :-), těm prostě neodolám. Tento napsala současná francouzská spisovatelka Marie Vareille , která mě před časem naprosto dostala svým příběhem o Lásce ve světě lichých ponožek a tak očekávání byla velká. A já zase zamáčkla slzu a tento příběh, do kterého autorka , dle Poděkování, zakomponovala reálnou událost člena rodiny, mě opravdu okouzlil. Je to trochu jiné než zmiňované " liché ponožky" , ale stejně dojemné a křehké. Takové příběhy miluju a jsem vděčná DK, že jsem tuto autorku objevila. Není to žádné náročné čtení, přesto mě každý z jejich příběhů obohatil a vzbudil pozitivní emoce. Moc doporučuji nejen Rozčarované, ale i skvělou Lásku ve světě lichých ponožek anebo romanci Někdy je hezké, že mě miluješ. Budou se Vám líbit.

19.10.2024

Nejdřív jsem si nebyla jistá, co mám vlastně očekávat. Většinu doby se řešilo především přátelství dvou holek, jedna osudná událost je však na několik let rozdělí a znepřátelí. Jenže není vše jak se zdá. A čím víc autorka odhaluje detaily a to, co následovalo, tím víc do toho budete začtení.

Výborné vyprávění, krásně vykreslené emoce, podstata přátelství, lidskosti, ale i to, jak dokáží být někteří slepí a bezcitní. Vše v krátkých kapitolkách, které díky své délce neskutečně rychle letí. Netušila jsem, co mě čeká. Nejvíc mě iritovalo chování dospělých, které se tu hodně rozebírá. Jelikož hlavní protagonistky tu vystupují od svých deseti let do šestnácti, je jasné, že převažuje kritika. Jenže většinou dost oprávněná. Rodiče ani ti nevlastní by nikdy neměli na svoje děti kašlat kvůli tomu, že je jejich drahá polovička opustila (ať už jakýmkoli způsobem). Neměli by děti kritizovat takovým způsobem, protože vše má své důsledky a děti si to pak nesou celý život. Měli by jim naslouchat a všímat si toho, že je něco špatně...

Závěrečná třetina byla hodně dramatická, šlo o vážnější témata, vysvětlení minulosti a toho, co se seběhlo a co tomu následovalo. Tady už se řešilo hlavně téma viny a neviny, spravedlnosti. Stejně jako parta holek, kde má každá na to nějaký názor, bude určitě i každý čtenář závěr knihy posuzovat jinak. A o to tady jde. Bylo dobře, jak to skončilo nebo se to mělo udělat jinak? Každopádně, tahle kniha se mi po emoční stránce hodně líbila. Díky poselství, myšlenkám mezi řádky a podobně. Ještě pár dní ji rozhodně budu mít v hlavě...