Rozličné poznámky přehled
Ludwig Wittgenstein
Mezi díla, jež svou konečnou podobu dostala až péčí vydavatelů, patří též Rozličné poznámky (1977), chronologicky řazené záznamy z let 1914 až 1951. Wittgenstein v nich reflektuje témata kulturní Vídně počátku 20. století. V příznačně komprimované, někdy přímo aforistické podobě se tu vyjadřuje k hudbě, divadlu a literatuře. Probleskuje jimi i jeho pojetí jazyka, metody mapování vnitřních i vnějších limitů myšlení, jež nám jazyk a jeho syntaktická a významová struktura nejen odkrývá, ale také klade. Tak se Rozličné poznámky obracejí nejen k filosofům, ale k široké kulturní obci.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1993 , Mladá frontaOriginální název:
Vermischte Bemerkungen, 1977
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rozličné poznámky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
je to tak rouhavé, ale ve Wittgensteinových poznámkách nenacházím naprosto nic světoborného, jen vágní aforistická konstatování, která kdyby nebyla doplněna značkou LW, nikdo by si jich nepovšiml; takhle generace uctívačů hledají smysl a hluboká moudra i tam, kde nikdy nebyly
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rozličné poznámky v seznamech
v Přečtených | 20x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 19x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 5x |
Autorovy další knížky
1993 | Filosofická zkoumání |
2007 | Tractatus logico-philosophicus |
2010 | O jistotě |
2006 | Modrá a hnědá kniha |
1993 | Rozličné poznámky |
Snad je to s věkem rostoucí netrpělivostí (což by snad být nemělo, starý zrovna nejsem), snad jistým stresem, či prostě neochotou introspekce. Musím nicméně souhlasit s níže psaným komentářem. Ono to opravdu není nic zajímavého.
Podivejte se, k čemu jsou takováto "díla“ vlastně dobrá" Interpretovat ostatní dílo autorovo jimi nemůžete, to raději ponechte sobě samému, takovým externím zásahem jej můžete silně poškodit. Ostatně je možné, že Lyotard pokřivil ve své interpretaci jazykové hry inherentní agonistikou právě kvůli poznámce Wittgensteinově z tohoto spisu, kde hovoří o válce vedené s jazykem. Ne, to opravdu není bezpečné. Celistvou myšlenku z takových textů taky nedostanete. Nu a nakonec pokud v tom něco filosoficky vznešeného objevíte, bude to spíše nějaký truismus, kterého jste si jen nevšimli, motivační kravina, která vás zaujala (silně k tomu směřuje nietzsechovské prohlášení autora, že jeho dílo je exkluzivní pro úzký okruh – třebaže nezachází tak daleko jako Nietzsche sám a přiznává, že je to kulturní sférou, ne jeho výjimečností – což si může každý blbeček odnést jako vzkaz "na ostatní se neohlížej, to není tvoje vina, že ti nerozumí"), nebo něco, co jste si domysleli spíš sami, než že by to udělal autor. Ty opravdu chytré myšlenky prostě jsou zachyceny v celku.
Nu a tak co nám zbývá? Snad dobrý pocit z voyeurismu? Pardon, to si klidně nechám ujít, rozhodně po dočtení Beckettovy Trilogie. Nic jiného v tom opravdu není. A ano, Wittgenstein byl geniální člověk, vynikající filosof. Ale to neznačí nezbytně, že každá jeho myšlenka (byť zapsaná, papír byl levný…) je geniální. A jistě, může vás zaujmout, dejme tomu, Wittgensteinův vztah k umění a jeho interpretace. Ale není to náhodou právě to trochu vlezlé šmírování?