Rozšíření a ochrana nalezišť nickamínku přehled

14.09.2022

Naprosto raritní monografie soukromého badatele a speleologa Antonína Pakra, která se zabývá přírodní podivuhodností dříve lidově značenou jako skalní mléko, vápenná pěna, bílé nic, mléko Panny Marie a mnoha jinými názvy, které označují tzv. nickamínek - plastickou vápnitou hmotu, která se vyskytuje v jeskyních a v podzemních prostorách.
Jedná se v podstatě o rešerši všech v době vydání dostupných informací o této zajímavé hmotě. Sám autor píše roztrpčeně v závěru: "Ani přes několikaletou snahu i s celou řadou dalších spolupracovníků se mi nepodařilo soustředit vše, co o nickamínku bylo napsáno, i když jsem shromáždil a prostudoval přes 550 odborných publikací a 300 lokalit jeho rozšíření z celého světa."
Název knížky je lehce zavádějící - zřejmě kvůli vydavateli. Samotnému rozšíření je věnována jedna kapitolka a ochraně nalezišť pouze malý odstavec. Hlavní část textu se týká historie poznávání nickamínku a především fyzikálním, chemickým a biologickým faktorům, které se podílí na jeho vzniku. Text je zde poměrně odborný a rozhodně se pro lepší orientaci hodí pokročilejší znalosti chemie a fyziky.
V textu jsou velice zajímavé některé informace, které se týkají např. mikroklimatu v jeskyních (ionizace vzduchu a princip "samočištění" od prachu a mikroorganismů), nebo fotoluminiscence vápenců.
Pro mě byla docela zásadní informace o barevnosti krápníků, na kterou nemá hlavní vliv chemické složení (Fe = načervenalá barva, Mn = tmavě šedá barva - jak se všude uvádí), ale primární roli hraje krystalická struktura vápence - alespoň podle článku Zdeňka Krále v Československém krasu, na který se zde odkazuje.
Publikace obsahuje obsáhlý přehled literatury (na čtyřiceti stranách !), které se tématu týkají - bohužel občas s chybným údajem (viz výše zmíněný článek Z. Krále).
Jde o naprosto ojedinělou monografii, kterou se vyplatí sehnat.