Rumburský skrojek pohádek, pověstí a příběhů přehled
František Nečásek
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193386/bmid_rumbursky-skrojek-pohadek-povesti-a-1yI-193386.jpg
3
6
6
Dětem určená knížka vyprávění, podnícených historickými skutečnostmi a zeměpisnými i přírodními osobitostmi Rumburska. Vycházejí sice z pramenů i dochovaných lidových vyprávění, ale jsou výsledkem autorovy fantazie a chtějí mladé čtenáře nejen upoutat, ale i vyvolat v nich hlubší, z důvěrného poznání plynoucí vztah ke kraji.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rumburský skrojek pohádek, pověstí a příběhů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Byla by to celkem roztomilá sbírka pověstí z okolí mé domoviny nebýt... nebýt vlastně celé poslední třetiny. Tam totiž vyprávění o novodobější "historii" kraje přechází z pohádkových vypravěnek v cosi, co mohu směle označit za nechutnou bolševickou propagandu. Možná ještě celkem neškodnou v tom, když se autor pyšní, jak se kamarádil se soudružkou Majerovou a o tom jak jí a její kámošce ze SSSR nedovolili ti oškliví mocní v roce 1927 kochat se krásami Kyjovského údolí, ale to jak zneužil bídu a neštěstí účastníků Rumburské vzpoury je už zavrženíhodné. Navíc v doslovu sám přiznává že většinu pověstí si sám vymyslel a kulisy šluknovského výběžku jim dodal jen proto, aby "posílil v mládeži lásku ke kraji a vytvořil jeho nové tradice". Typický příklad toho, jak historii píšou vítězové.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rumburský skrojek pohádek, pověstí a příběhů v seznamech
| v Přečtených | 7x |
| v Knihotéce | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1963 |  Rumburský skrojek pohádek, pověstí a příběhů |
| 1968 |  Karavana moudrosti (Orientální přísloví) |
| 1951 |  Mládí Klementa Gottwalda |
| 1949 | Klement Gottwald ve fotografii |
| 1945 | V Moskvě |
Naprostý souhlas s reader.007 - knížku jsem přečetla jako malá holka, protože jsem chtěla vědět něco o svém rodném kraji. Jiný důvod jsem neměla. A nejspíš jsem tehdy ani nečetla ani autorovu poznámku, ani doslov. Zaráží mě ovšem to, že se autor přímo v té knize bez skrupulí přizná, že si některé pověsti vymyslel! K tomu mě napadá pouze jezuitské úsloví: Účel světí prostředky! Snad by to mohlo ještě napravit nakladatelství, které by se rozhodlo knížku znovu vydat (autor sám to už udělat nemůže), a to tím, že by v novém vydání vynechal jeho zbytečné řeči i ony vymyšlené pověsti.