Rybářská chata přehled
Stein Torleif Bjella
„Jestli chceš bejt rybář, musíš myslet jako ryba,“ vykládá starý obchodník a houslista Ivar svému synovci Jonovi. Podobných rad má bezednou zásobu. Ivar se chystá darovat Jonovi vlastnické právo na studené horské jezero, člun s inventářem, sítě a rybářskou chatu. Má to jeden háček: muzikant a celoživotní zápecník Jon rád cestuje a užívá si volnosti, zatímco převzetí takového dědictví znamená dřinu a odpovědnost. Ale co když se stane součástí něčeho, co ho přesahuje? V zářivém podzimním dni se oba muži vydávají do rybářské chaty strávit společný týden: Jon vybavený novým sešitem na poznámky a Ivar s odhodláním naučit svého nemotorného, ale ne úplně beznadějného synovce vše, co potřebuje vědět – o rybaření a životě. Román se silnými autobiografickými prvky o jednom původně nechtěném dědictví a mužském dozrávání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rybářská chata. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Dobrou knihu poznam tak že dlouho ve mně rezonuje a myšlenky na ni se mi vraceji tu a tam i v nečekaných chvikach. Toto je přesně tato kniha. K tomu zažitek s času straveného v rybařské chatě - přiroda, obrovské prostory, jezero a chata, člun a ryby. A libilo se mi jak Jon to ustal, i když starý pan ho nešetřil.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rybářská chata v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 56x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 51x |
v Chystám se číst | 51x |
v Chci si koupit | 7x |
Nostalgický příběh dvou mužů. Strejda Ivar a synovec Jon. Střet dvou generací. Týden spolu na jezeře Storsenn. Ivar předává vyžádané i nevyžádané rady ohledně rybolovu, starání se o sítě, chytání ryb, spotřebě ryb, plavení po jezeře, ale i rady o podnikání, o muzice, o politice, o životě, o partnerství,...
Spousta toho prochází Jonovi jedním uchem dovnitř a druhým ven. Bere to jen jako kritiku své osoby, peskování starého člověka k mladému. Mnohdy to tak je i doopravdy. Ale nedělají to tak všichni? Vždyť stáří lidé už něco zažili, prožili, mají právo radit mladším
Jon má zdědit firmu i jezero. Aby se naučil o něj starat, musí být týden se strýcem být na ostrově. Už po prvním dni se to zdá nemožné a dlouhé. Nakonec tam ale zůstane. Někdy se pohádají, naštvou se na sebe, ale mají i chvíle kdy si rozumí i beze slov.
Jon se naučí všechny potřebné věci, popřemýšlí o životě, uzná, že v něčem měl i Ivar pravdu. Konec je trochu dojemný a já mám takovéhle filozofování nad životem ráda.