S nikým nechodím a nejsem cvok přehled

25.08.2023

Kladně hodnotím pozitivní pohled na svobodný stav, inspirující byly pasáže typu óda na čistotu. Jinak mi připadá, že knize chybí laskavost a působí přísně, což přičítám autorově nízkému věku. Pokud nebudeme pamatovat na to, že autor kritizuje hlavně bezhlavé chození, bude kniha znít extremisticky, a zapomene se na to snadno, protože autor běžně používá výraz chození na místech, kde by se hodilo nazvat stav spíš bezohledným balením.

Jsem křesťan a knihu jsem chtěl přečíst ze zvědavosti, neboť jsem doufal, že mi ukáže jiný pohled na věc, jinou perspektivu.
Na 70. stránce nemám sil pokračovat. Literárně je kniha jedna z nejslabších, které jsem kdy četl. Je na první pohled vidět, že Joshua Harris je nevypsalý. To ale nebyl hlavní důvod, kvůli kterému jsem se do knihy pustil. Hlavním aspektem byl obsah knihy, který je na tom ještě o poznání hůře. Harris je zatvrzelý svými názory, ve vztazích se sám nevyzná. Je z něho cítit přehnaná úzkost, extrémismus v názorech, častokrát je upjatý. V knize mi nejvíce vadilo, že vztahu přikládá pouta, která partnery svážou, odvedou od jejich poslání, práce... Naprostá hloupost. Před napsáním této knihy si měl autor udělat v hlavě pořádek a počkat 30 let, možná by to poté stálo za přečtení.
V této formě se nezdráhám nazvat to odpadem, který do křesťanské literatury nepatří. Kniha mi nic nedala, vzala mi pouze čas.