S udidlem v zubech přehled
Vladimír Pozner
Napínavé, románové zpracování životopisu baltského barona Ungerna, kontrarevolucionáře, proslulého svou nenávistí k Sovětům, sadistickou ukrutností a šílenými plány na uchvácení Mongolska. Pokrokový francouzský spisovatel zpracoval historická fakta s velkým uměleckým mistrovstvím v realistický obraz revolučních událostí na Dálném východě.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 1962 , Naše vojskoOriginální název:
Le Mors aux dents, 1937
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize S udidlem v zubech. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha S udidlem v zubech v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Mongolsko kontrarevoluce ruská občanská válka (1918-1921)
Autorovy další knížky
1963 | Čarodějův učeň |
1949 | Rozpojené státy |
1962 | S udidlem v zubech |
1968 | Útěk |
1960 | Popraviště |
Krvavý baron Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg, aristokrat, monarchista historický doložená postava občanské války v Rusku proslulá svou krutostí k bolševikům, Židům. Pocházel ze starého šlechtického rodu v Estonsku z Revalu (Talin), jeho předkové se zúčastnili i křížových výprav do Svaté země. Autor knihy, ruský emigrant žijící v Paříži sesbíral některé informace od ruských bělogvardějců žijících ve Francii, z dostupného tisku z archivů z roku 1918 - 1921, sepsal knihu jako válečný román opírající se historické události, která vyšla ve Francii v roce 1937. Dost mě překvapilo. že kniha vyšla u nás v roce 1962 a není zatížena propagandou. Poutavé čtení zabývající se občanskou válkou v Rusku, setkáme se s admirálem Kolčakem, bílým atamanem Semjonovem, kterému byl Ungern podřízen ale neuznával jeho autoritu velitele. Po popravě admirála Kolčaka velel zabajkalským kozákům Semjonov, který ovšem po pádu města Čita uprchl se zásobami zlata do Číny a svoji armádu nechal napospas rudým. Ungern byl jediný, který se svoji jízdní asijskou divizí postavil rudým a podařil se mu husarský kousek dobyl Mongolsko a hlavní město Ungra ( Ulanbátar), které bylo tehdy čínskou provincii. Po porážce čínské armády plánoval i útok na Peking. V dobytém Mongolsku nastolil teror asijského despoty, pogromy na Číňany, Židy, bolševiky. Ungern zavedl i vlastní měnu mongolský dolar, byl šílený a věřil v převtělení Čingischána, znak Čingischána společně s dvojhlavým carským orlem používali jeho jednotky na vojenských standartách. Mongolsko mělo být jen odrazovou základnou, Ungern měl v úmyslu , dobýt zpět Rusko a obnovit monarchii. Plány se však nezdařily, jeho armáda byla poražena bolševiky. Ungern byl zajat a v září 1921 při lidovém procesu v Novonikolajevsku (Novosibirsk) odsouzen k trestu smrti zastřelením. Kniha se čte velmi dobře a vzadu je doplněna vysvětlivkami a překladem mongolských slov.