Šabat přehled
Josef Erlich
Kniha sepsaná po druhé světové válce jako připomínka minulých časů, odává věrné svědectví o průběhu šabatu v tradiční židovské komunitě na jihu Polska. Nejde o etnografickou studii či o výčet náboženských předpisů, ale o původně pojaté líčení, jehož autor před námi se spontánností lidového malíře zachycuje plynulý proud průběhu zmí ěného svátku, proud sestávající jak z náboženských úkonů, tak z drobných činů či gest, jejichž náboženský rozměr není vždy zjevný, ale které tvoří nezbytný protějšek zmín ěných úkonů. Svět mužů na straně jedné a žen a dětí na straně druhé, o šabatu tak rozdílné, se setkávají, aby smysl šabatu došel naplnění. Erlichův styl se výrazně liší od stylu klasiků jidiš literatury (ať už máme na mysli generaci "velkých zakladatelů" či autory, jako byli D. Bergelson, Der Nister a další) i od stylu současné literatury hebrejské. Ale právě jeho zdánlivě tak prosté obrazy zanechávají ve čtenáři trvalý dojem, mnohem hubší, než jakým dokáže zapůsobit odborná studie či pero romanopisce, často poplatné stereotypu či dobové módě. Erlichovo origiální svědectví nám dává procítit tradiční šabat v jeho četných dimenzích.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Šabat. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Krásná črta o jednom šabatu, je to, jako by vás ta rodina pozvala ke stolu. Opravdu nečekejte etnografickou studii, je v tom hodně lyriky a taky asi dost nostalgie autora po dětství. Budete-li mít náladu na takovéto dílko, mohu ho jen doporučit.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Šabat v seznamech
v Přečtených | 10x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 10x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 1x |
Jeden šabat v polské židovské rodině. Čtenář má skutečně pocit, že se přímo zúčastní všech příprav, cítí vůni nakládané mrkve a medovych kolacku, vnímá trepotani sabatovych svic, sílu modliteb i klid, který prostoupí domov po sobotní bohoslužbě a druhém sabatovem jídle, až po slavnostní ukončení sedmého dne, který je dnem odpočinku.