Sachsova nemoc přehled

19.02.2020

Asi tak do poloviny knihy jsem myslela, že jí dám maximálně tři hvězdičky. Nemohla jsem si zvyknout na styl vyprávění, díky němuž jsem to, co jsem přečetla, vzápětí zase zapomněla, a nebyla jsem schopna vidět v knize příběh, vlastně celou paletu vzájemně více či méně provázaných příběhů. Možná, že kdybych věděla, jak se věci mají, byla bych při čtení pozornější, ale jelikož zde píšu první komentář, nevěděla jsem, do čeho jdu. Jen mi bylo trochu divné, že kniha je ověnčena cenami, ale tady na DK kdovíjak vysoké hodnocení nemá...

Ještě k tomu stylu vyprávění – ten je skutečně originální, není zde totiž jeden vypravěč-pozorovatel, ani nevypráví hlavní hrdina – doktor Sachs – ale vyprávějí jeho pacienti a blízcí. Ovšem je to něco jako sonda do jejich hlav, čteme především to, co si oni o Sachsovi myslí, méně již to, o čem s ním mluví. Totální zmatek, navíc kniha je překlad z francouzštiny, samozřejmě jména lidí jsou ponechána jako v originále, a když máte třeba tři různá příjmení začínající na "g", budete je schopni rozlišit asi tak snadno, jako cizinec, kterému byste předložili k zapamatování například příjmení "Vrba" a "Vrána" – prostě v těch jménech se bezpečně ztratíte. Tím spíše, že na začátku nejsou některé postavy pojmenovány jménem, ale "pán v čapce" apod. Pokud chcete potrénovat pozornost a paměť, tak tato kniha je ideální tréninková pomůcka :-).

Někdy kolem poloviny mi to ale začalo dávat smysl. Některé postavy se objevily už poněkolikáté, takže jsem byla schopna si je zapamatovat. Taky mě už přestalo rozčilovat opakování některých popisů – např. činností lékaře. Zjevně šlo o to, aby se čtenář lépe vžil do pocitů lékaře, který stráví velkou část svého času rutinní administrativou a podobnými věcmi a na vlastní léčení už tolik času nemá. Stejně tak autor dokonale vykreslil čekání pacientů na lékaře, ať už v čekárně, anebo doma.

Postupně v knize vykrystalizuje několik příběhů, které končí tak rozmanitě, jak rozmanitý je život sám. Ledacos se dozvíme jen v náznaku a vzpomeneme si, že první náznak byl v knize už o 100 stránek dříve, jenže nejsme schopni to místo najít a přečíst si je znovu (právě za to dávám hvězdičku dolů – v obsahu jsou jen názvy "velkých" kapitol, ale nikoli podkapitol se jmény osob... a jelikož některé podkapitoly jsou dlouhé méně než jednu stránku, hledejte je na více než 450 stranách knihy!)

Co se mi na knize nejvíc líbilo, byla upřímná snaha dr. Sachse pacientům pomoci – a frustrace z toho, že se to ne vždy daří, že lékaři jsou vedeni k tomu, aby prodlužovali život, ale často i utrpení člověka. V druhé polovině knihy jsou zahrnuty texty fiktivního dr. Sachse – dopisy, eseje apod. na toto téma, a je to velmi poučné čtení. Někdy, hlavně zezačátku mi připadalo, že Sachs je takřka "nadčlověk" bez jediné chyby, ale postupně se čtenáři vyjevují i jeho slabé stránky, kterých není zrovna málo. Jenže je to hrdiny autentický, hledající, pochybující – a přesto stále připravený pomoci.

Knihu jsem si zařadila do čtenářské výzvy jako knihu s obálkou, která se mi nelíbí. Rozhodla jsem se vybrat skutečně knihu, jejíž obálka, pokud bych ji viděla v detailu, by mě odradila když už ne od čtení, tak určitě od koupě knihy. Překvapivě jsem takových knih vyhrabala ze svých zásob knížek ke čtení hned 10 (a asi by se jich našlo i víc), a tak jsem mezi nimi losovala a vylosovala Sachsovu nemoc. Tu knížku jsem získala v dobročinném internetovém bazaru, ano, nikdo jiný ji nechtěl. Ovšem na fotce ta obálka nevypadala tak děsně. Až když jsem knihu držela v ruce, přemýšlela jsem, zda se v tiskárně při tisku barevného přebalu obálky rozlila šedá barva i tam, kde neměla, anebo jsou ti zamlžení šedí lékaři a o něco méně zamlžená šedá krajina tak vytištěni schválně (jelikož stejný design, i když v jiných barvách, mají i obrázky na tvrdé desce pod přebalem, asi je správně za b). A musím říct, že mě ta obálka odpuzovala docela dost a docela dlouho :-).

Jestli se tedy nebojíte spletenců mnoha postav a dějových linií, ba dokonce se v nich vyžíváte, určitě si tuto knihu přečtěte :-).