Sahara přehled
Michael Palin
Cestovatel a dobrodruh Michael Palin sel tentokrát vydal na sever Afriky. Během devětadevadesáti dní překonal zdánlivě nekonečnou saharskou poušť, a přitom navštívil několik zajímavých míst. Z Maroka vyrazil přes pohoří Atlas, dále do západního Alžírska a na jih do Mauritánie. Z Dakaru pokračoval do Mali, kde navštívil město Timbuktu, dále až k řece Niger, a poté odletěl do Alžírska. Na konci své cesty se zastavil také v Libyi a Tunisu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sahara. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Koupeno v Levných knihách, s tím, že knížka po přečtení poputuje do nějakého dobročinného bazaru. Nakonec se s ní ale nedokážu rozloučit, přesto (anebo právě proto?), že Sahara není zrovna destinací, kterou bych toužila navštívit. Michael Palin je Pan Cestovatel - poznává cizí kultury i přírodu bystrým okem nezávislého pozorovatele. Snaží se žít přímo s lidmi velmi odlišných kultur, byť jen na pár dní, a dozvědět se co nejvíc nejen o věcech jako je jídlo, bydlení, místní zvyky a tradice, ale poznat i jejich názory na nejrůznější otázky. Není divu, že všude snadno nachází přátele. Neodsuzuje, nekritizuje - a když se mu něco nelíbí, vyjadřuje se s maximální zdvořilostí. A že těch věcí, které by Evropana na cestě Saharou mohly zaskočit, není zrovna málo. Na knize je ale zřejmě nejcennější světectví o Sahaře a jejích národech v letech 2001 a 2002. Dnes již je vše hodně jinak. Již v době Palinovy návštěvy se začínala pomaličku spouštět migrační vlna z Afriky do Evropy, a to i přes zvýšená bezpečnostní opatření po 11. září 2001 a teroristických útocích v různých severoafrických zemích. Asi by tehdy nikoho nenapadlo, jak bude vše vypadat ca o 15 let později - i když kompetentní osoby to napadnout mělo. V knize se dozvíte o spoustě různých problémů saharské a subsaharské Afriky, od vojenských převratů a terorismu až po vliv klimatických změn. A právě sucha a rozšiřování pouští již kolem roku 2000 vyháněly z domovů tisíce lidí, kteří se nejprve usazovali v blízkých městech... Přemýšlím, jak to dopadlo s různými původními kmeny, které v době Palinovy návštěvy ještě žily tradičním způsobem života, leckdy bez jakýchkoli moderních technologií, ale přesto jejich příslušníci vypadali šťastně. Kdoví, zda tahle doba definitivně neskončila a zda také jednou z "důležitých" starostí těchto lidí není, zda se večer budou moci připojit k internetu...
Opět jsem přečetl další publikaci mého oblíbeného spisovatele. Kniha mě zaujala hned od začátku. Dostal jsem se s autorem do zemí Severní Afriky, pak na jih do Mauretanie, Mali, do Nigeru. Kdybych se rozepsal k jednotlivým dílům, pak by asi vznikla druhá kniha. A to není mým účelem. Kniha je pro mne velmi poučná, jak po zeměpisné stránce, tak spojená s připadajícími dějinnými událostmi. Autora obdivuji v tom, že je hlavním účastníkem celé anabáze s patřičným doprovodem. Dostává se často do ošidných situací. Hodnotím jeho odvahu podstoupit celou cestu, stýkat se bezprostředně s místními domorodci, pojídat její potravu, zapojit se do jejich životního cyklu. Prožívá také během cesty svoje zdravotní problémy a dokáže je přežít. Přečetl jsem se zaujetím tuto Saharu a hodně jsem si připomenul k svým znalostem a hodně poznatků jsem získal. Vřele doporučuji
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2003 -
British Book Awards
(Illustrated Book of the Year)
Kniha Sahara v seznamech
v Přečtených | 10x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
Afrika cestopisné příběhy Sahara
Autorovy další knížky
2019 | Erebus - Příběh ztracené lodi |
2020 | Zápisky ze Severní Koreje |
2015 | Pravda |
2001 | Cesta kolem světa za 80 dní |
1999 | Monty Python's Flying Circus – Nic než slova 1. |
Herec Michael Palin, člen komediální skupiny Monty Python, projel se štábem křížem krážem saharskou Afriku, navštívil místa, o kterých si rád přečtu třeba v knihách, ale nejsem si úplně jistý, zda bych našel odvahu je osobně navštívit. Nakoukl do nuzných podmínek obyvatel sluncem vyprahlých vesnic obklopených stovky kilometrů písku, do podmínek, které si v Evropě stěží dokážeme představit. Prošel si několika střevními a zažívacími problémy, jimž dával ulevit na místech, proti kterým je i WC na nejzpustlejším českém nádraží voňavým palácem. Za to vše byl ale odměněn objevením turistickému ruchu ušetřených památek, ale také jedinečnými okamžiky, jako je západ slunce na největší poušti planety. To vše se snaží (za mě zdařile) přenést na čtenáře. Doporučuji jako letní četbu. A pokud nemáte zrovna chuť na čtení, je možné zkouknout v seriálové formě v produkci BBC.