Salambo přehled
Gustave Flaubert
Román francúzskeho spisovateľa sa sústreďuje na Kartágo po prvej punskej vojne. Na pozadí vzbury žoldnierov sa odohráva citová dráma dcéry kartáginského vojvodcu, ktorá bojuje so svojou vášňou k vodcovi vzbúrencov a povinnosťou k svojej spoločenskej triede...
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1963 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
Salammbô, 1862
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Salambo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (20)
Celkem sranda. Ten lovestory je tak ulítlej, až si to dokonce aj užívám. Jinak Kartágo supr ale mohli by přestat všichni hladovět, pro příště Flobere.
Čtenářský deníček. Historickou fresku Salambo od Gustave Flauberta zařadila katolická církev spolu s jeho Paní Bovaryovou na index zakázených knih. Román z roku 1862 pojednává o dobývání Kartága za punské války, kdy Kartágo žoldnéřům odmítlo zaplatit za válku proti Římu a žoldnéři se vzbouřili. V prvním plánu příběhu se však nachází story zvrácené, dekadentní lásky barbara Mathona k Salambo, dceři kartaginského vojevůdce Hamilkara; lásky, která končí umučením jednoho a smrtí druhé, té, která předtím přihlížela jeho bestiální popravě. Romantika žádná. Logičnost ani světlo v příběhu, zrozeném z Flaubertova nihilismu, nelze hledat. - Popisy mučení, brutálního zabíjení, destrukce a zla v přízračném světle hlavního náboženského kultu Kartága s nejvyšším bohem Baʿal Hammonem zůstanou v paměti. Když jsem to četl, uvědomoval jsem si, že scény vidím jakoby kamerou, která natáčela osmihodinový Griffithův film Intolerance, v němž jsou v jedné části nesmírně působivé scény ze starověkého Babylonu - vznik filmu v roce 1916 byl v čase mnohem blíž vzniku Flaubertova Salamba než jsme dnes my a snad proto mohla ta křiklavá a (před)expresivní vizualita románu být i podobná. - Salambo je jeden příšerný sen ze světa, v němž pochopitelně neexistují hodnoty, které nám přijdou samozřejmé - obětování vlastních dětí za zdar války v pekelnému chřtánu Baala je tam v běžném řádu věcí - a v němž neexistují lidé, jen jejich šílené grimasy; bytosti, které jsou napůl samy ještě démony a jejichž druhou půli démoni zcela ovládají. - Tímto prismatem hrůzné podívané, kde neexistuje šipka k morálnímu lepšímu, kde je jen jedno zlo jako klín vyráženo zlem ještě větším, je nutno část Salambo. Odtud lze pochopit jak se sugestivní kniha dostala na církevní index - ano, je to rozběsněná emanace Zla, protože Bůh Dobra se ještě nezrodil - a pro Flauberta se nezrodil nikdy. - Pro mě zůstávají Flaubertovým vrcholem Paní Bovaryová, následována nedokončenou hořkou fraškou Bouvard a Pécuchet. Román Salambo ale vůbec není špatný. Možná se k němu ještě vrátím, nesrazí-li mě hněv Baalův. :: "Pojď! Hamilkar zapaluje Autharitův tábor!" Jedním skokem byl na nohou. Salambo osaměla. :: - Čtěte.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Salambo v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 149x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 123x |
v Chystám se číst | 43x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
francouzská literatura Kartágo historické romány
Autorovy další knížky
1973 | Paní Bovaryová |
1959 | Citová výchova |
1920 | Salambo |
2004 | Byli jednou dva písaři |
1929 | Pokušení svatého Antonína |
Knížku jsem si zvolila do Čtenářské výzvy. Proč číst pouze o druhé světové válce a že toho je opravdu hodně i já něco přečetla. A proto jsem zkusila punské války. Historii mám ráda a tak se poučím o něčem pro mě novém. A bylo toho dost. Znovu jsem si nastudovala staré Kartágo, počínaje tím, kde všude se rozkládalo a ve kterých stoletích bylo v rozkvětu. Popis žití v dané době pan Flaubert popsal taky náležitě. Něco málo jsem si načetla i o něm a dozvěděla se, že podklady k historickému období studoval podrobně.
Doba to byla hodně drsná. Při vší úctě, můj oblíbený středověk v zábavnější románové literatuře, ale i ve vědeckých knihách plných faktů, válečných vřav a bitev i epidemií se oproti tomu jeví jako milý ženský románek červené knihovny. V době punských válek byla brutalita neskonale větší jak v počtu desítek tisíců mrtvých, tak i ze zacházením s lidmi a to nejen otroky. Pozastavila jsem se i nad obrovským bohatství některých vládců, které jak vidno spláchla vlna času a nezbylo z něho vůbec nic, to je také k zamyšlení, snad i k poučení.
Kniha má příběh a ten se mi líbil, i ten konec. Hodnotím plným počtem hvězd