Sám všechen život býti přehled
Jan Opolský
Výbor z básnického díla dnes již téměř zapomenutého autora Jana Opolského obsahuje ukázky ze všech jeho sedmi sbírek veršů, které napsal a vydal v letech 1899-1936. Básník Jan Opolský se představuje jako stoupenec symbolistického proudu, do něhož vnášel melancholické tóny i temné barvy smutku s pocity bezvýchodnosti a pomíjivosti života. Tyto emoce zachycuje autor v pateticky zvoleném duchu, z něhož lze rozpoznat vliv a inspiraci barokním literárním obdobím. Opolský v básních nezapře ani určitou vizionářskou obraotvornost, kterou propojuje se zamyšlenou tváří podkrkonošké krajiny, z níž pochází. Příroda této oblasti často vytváří i pochmurné kulisy pro ztvárnění stavů společenské vykořeněnosti i pro zdůraznění tragických a baladických motivů. Opolského poezie vyniká melodikou a hudebností, přísnou prací se stavbou rýmu a konstrukcí samotného verše. Tyto znaky lze také charakterizovat jako autorovu úpornou snahu po dokonalém a vytříbeném výrazu, v němž dospěl i k natolik efektivnímu a virtuóznímu projevu, že se o něm pochvalně vyjádřil i F. X. Šalda.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sám všechen život býti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Teskně melancholické verše, veskrze smutkem oplývající.
Citace (ojediněle opačného zaměření) : " Nová země "
Tak silné podnebí vlást bude v zemi této,
že vlivem tajemným se smysly zocelí,
krev stoupne do varu, až blížící se léto,
pleť bílou sžíhajíc a kryjíc pocely.
Tak křehké ovoce nás šťávou svoji zmámí
a lázeň éterná v nás srdce omladí,
i bude sídliti klid nesmrtelný s námi
pod hvozdným klenutím a v chladu kapradí.
A bude stříbro hvězd, jež v zodiaku třeští,
svým zrakem záludným k nám mlčky zírati
a mana bílých par nám klesat v teplém dešti
do líchy zkypřené a čpící souvrati.
Pak rouno osení zem ošatí a zčeří,
vzdech vonný oprostí, jenž tane v jeteli,
a člověk, stanoven být králem zemské zvěři,
s ní žitím zamlklým se úzce spřátelí.
A vítr zvedne se, vše očistí a schvátí,
blesk temna rozdělí jak fosforečný had,
trůn duhy v obzoru kdes bledý bude státi,
mír vážný, povděčný nad duší panovat.
Tu láska zrodí se jak Afrodita z moře,
vše smysly mužovy jed sladký omámí,
a bude matkou pak všech rozkoší a hoře,
jsouc požehnána mezi ženami.
I smrti dlaň, vždy vlídné a vždy něžné,
z všech věcí světa stálé jedině,
když dospěl čas , svou úrodu si sežne
na roli nové, volné otčině. "
Život nebyl peříčko a dílo je tím poznamenáno.
Jsem rodák mrtvého světa, černý rytíř v černém lese. Jdu shrben se svým stínem k rybníku Bethesda, ty předejít, již vodám těmto věří, však vzít kámen, bych šťastně ke dnu pad... --- Jsa ve tmy pohroužen on nikdy neobjeví, že je tak bílo ve světě.
Související novinky (1)
42 nových eknih zdarma ke stažení (srpen)
25.08.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sám všechen život býti v seznamech
v Přečtených | 6x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
1989 | Vteřiny duše |
1980 | Příběhy o lidech a zvířatech |
1926 | Upír a jiné prósy |
1935 | Čtení z hvězd a obelisků |
1900 | Klekání |
Verše, které se hodí k podzimu. Je to letos divný podzim. Příroda si sice dala záležet, ale člověk tak nějak víc myslí. Na ty, co má kolem. Na ty, co už kolem sebe nemá.
Pokud máte sklon k podzimním melancholiím, zabezpečte se na čtení něčím, co vám zvedne náladu. Verše jsou to totiž krásné, libozvučné a bylo by škoda čekat do jara.