SAS - Africká stopa přehled
Gérard de Villiers
Rakouský agent CIA Malko Linge je opět pověřen krajně nebezpečnou misí, tentokrát v Kongu. Odjíždí do Brazzaville, aby zjistil co nejvíc o nevyjasněných okolnostech havárie letadla DC 10, při níž zahynulo všech sto sedmdesát jedna cestujících. Zdejší vedoucí pracoviště CIA totiž v pátrání po vinících neuspěl a na mrtvém bodě uvízlo i vyšetřování místní policie. V Kongu narazí Malko na síť mezinárodních teroristů, všudypřítomný strach, korupci a obchod s drogami. Kromě toho se zde setkává i s několika kouzelnými Afričankami, které mu neváhají projevit svou přízeň a současně také naznačit ochotu ke spolupráci. Autor mistrně ovládá dar propojit děj plný napětí a překvapení s výstižností popisu prostředí i pikantností postřehů z oblasti mezilidských vztahů.... celý text
Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2005 , AlpressOriginální název:
La Piste de Brazzaville, 1991
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize SAS - Africká stopa. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha SAS - Africká stopa v seznamech
v Přečtených | 3x |
v Knihotéce | 3x |
Autorovy další knížky
1991 | Agent Malko proti Husajnovi |
2005 | SAS Bagdád-expres |
2005 | SAS - Africká stopa |
To je tak blbý, až je to pěkný. Agent Malko Linge je takový Marko Stone ve špionážní literatuře, akorát bez špetky charismatu. Není ani brilantně chytrý, abnormálně silný či nápaditě výřečný. Možná ale své nesporné klady úspěšně skrývá, protože jako operativec CIA má na kontě takřka dvě stě dobrodružství. Každopádně stran sexu si užívá, co hrdlo ráčí, neopomine jedinou příležitost nějakou sličnou děvu neobšťastnit do análu. Pokud možno pětkrát za knihu. Nuž, proti gustu…
Hloupoučký děj a lechtivé scény dělají z knihy vtipné počtení, pakliže jednoho užije na tenhle druh zábavy. V opačném případě vám průhledná osnova začne lézt na nervy poměrně záhy. Humoru je tu poskrovnu, zápletka je prostší než prostá a akce přijde ke slovu až v závěru, kdy se hrdina konečně pochlapí a všechny postřílí. Styl vyprávění je hodně uvolněný, je znát, že Gérard de Villiers při tvorbě myslel jen na to, jak dopřát čtenáři relax. V konečném důsledku nic jiného, než mužský protipól k ženským erotickým romancím.