Šedesát let v psychiatrii jako majitel klíčů přehled
Radkin Honzák
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540251/bmid_sedesat-let-v-psychiatrii-jako-majitel-klicu.jpg
3
2
2
Majitelé klíčů byla divadelní hra Milana Kundery, která měla premiéru roku 1962 v Praze a její děj se odehrál během půldruhé hodiny jednoho nedělního rána. Děj vzpomínkové knihy psychiatra, psychoterapeuta, publicisty a pedagoga Radkina Honzáka (nar. 1939) Šedesát let v psychiatrii jako majitel klíčů, dokončené roku 2024, se oproti tomu odehrává během dlouhých šesti desítek let v kontextu každodenní rutiny českého a československého lékařství, farmakologie a obzvláště psychiatrie. Přesné a odborné, různorodé, napínavé a někdy neuvěřitelné vzpomínky mají jedno společné: Radkin Honzák se jako majitel klíčů od pokojů, budov, zařízení a plotů snažil vždy ony pomyslné zabouchnuté dveře svým pacientům, ale i spolupracovníkům a kolegům otevřít, nebo alespoň co nejvíce pootevřít. Činil tak úspěšně. Cesta moderními dějinami české psychiatrie z pohledu jejich přímého aktéra a hybatele, shrnutá v čtrnácti kapitolách osobních profesních vzpomínek, by měla být povinnou četbou nejen pro pamětníky.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Šedesát let v psychiatrii jako majitel klíčů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (1)
Příliš pozdě, Někdo jako ty a další knižní novinky (26. týden)
23.06.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Šedesát let v psychiatrii jako majitel klíčů v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 2x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Chystám se číst | 6x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 2014 |  Všichni žijem' v blázinci |
| 2017 | Psychosomatická prvouka |
| 2018 |  Čas psychopatů |
| 2013 | Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření |
| 2019 | Česko na křižovatce |
Záleží kolik máte od Radkina Honzáka a o něm načteno a naposloucháno. Pokud hodně jako já budete se možná zpočátku trochu nudit.
První zájem přišel se sedmou kapitolou a léčebnou v Kosmonosích...
"Na přijímacím oddělení jsem poznal jednu kuriozitu, která stojí za zmínku. V případě majetnictví falešného chrupu neboli zubní protézy ji pacientky odevzdávaly. Aby s tím nebylo nutno dělat velké ciráty, vložila se protéza po omytí k ostatním do pětilitrové láhve od okurek s mírně dezinfekčním nálevem. Když pacientka odcházela, postupně si zuby vyzkoušela a s těmi, které jí sedly, odešla."
Před životním příběhem tohoto žoviálního psychiatra hluboce smekám a těším se na jeho Desatero....
Ale tentokrát je to hodně opakování, byť mnohé kapitoly hlavně mezi řádky hodně vypovídají o stavu nejen české psychiatrie:
"Co bylo zásadní: ze systému svěřené psychiatrické péče vypadla homosexualita, přestala být chorobnou deviací a stala se odchylkou od normy.
To byly chytré změny. Hloupou a farmaceutickými firmami protlačenou změnou bylo zrušení rozdělení depresí podle způsobu vzniku na reaktivní a endogenní a vytvoření směsky zvané velká depresivní porucha s guidelines léčení antidepresivy. A to je ještě legrace proti americkému DSM-5, jehož ohlasu se dočkáme, kde za depresi se počítá, když už někdo brečí déle než dva týdny po pohřbu blízké osoby. A má dostat antidepresiva! To je opravdu prasečina!"
Celá kniha se nese v duchu oscilace mezi těmito dvěma pohledy na psychiatrii ...
5/10