Šelma pekelná přehled

19.05.2023

Něco ti řeknu, ale ty už to dál nikomu neříkej. Je čtvrt na devět a já už měl bejt v práci, jenže místo toho sedím doma a říkám si, že tam půjdu na čumendu až kolem oběda. Úskalí tohoto přístupu však tkví v tom, že jak tu sedím, tak začínám ludračit. Je ráno a já mám čím dál větší nutkání se zvednout a jít. Jít si za roh do krámu pro první tři dopolední lahváče. Ale to už by se to pak zvrhlo a dostal bych určitě od svý drahý polovičky pěkně vynadáno, tak ten čas využiju, abych sem naprskal něco o tomhle kousku a pak půjdu smažit nějakou hru. Třeba bulánky.

Černej, bílej, modrej nebo rudej. Láska je kurva, každýho sundá. Je to boj. Tady se to týká bílejch a rudejch. Rudý hoši řáděj a bílý kluky mlátěj. Jenže, když to napíše někdo, kdo má jméno jako druh nějaký holubinky, tak se nejedná o indiány, ale o průser jak Rusko. Tady je to teda takovej trojúhelník. Bílej a rudej jsou bráchové a úhel gama svírá stará jednoho z nich. Bílí jdou, vymlátěj ve vsi proLeninskou pakáž a táhnou dál. Jdou a berou s sebou samohonku. Za chvíli tam přijdou ti druzí a udělaj to samý a jsou nasraný, že samohonku vybrali už ti před nimi a nová ještě není hotová.. To už je lepší, když přiletí mračno sarančat. Sarančata totiž neberou samohonku. V rodný vsi těch dvou, kde je i úhel gama, je jako obvykle plno tuposti, zmaru, bídy, tuposti a samohonky a tuposti do třetice.
Teď přemejšlim o tý samohonce a když se kouknu do svý paměti, tak vidím akorát obří lahev bez etikety, která se vznáší jako obláček kolem slepecký hole a zkazky z tohohle příběhu se vzdalují a čím víc se je snažím chytit, tím rychleji vzdalují a samohonka je větší a větší. To se mi stává furt, tak to radši uzavřu a půjdu na ty bulánky.

Co si teda pamatuju je, že ta vazba byla asi sto let stará, takže ten text byl těžkej, jak sekačka v housce z čakovickýho globusu, a bez pořádnýho zapití těžce stravitelnej. Ty to zkus taky, když jsem to zvládl já. Čím víc jsem toho přečet z kraje od Beskyd dál východně, tím víc mám pocit, že je to všechno pořád dokola...