Semilsko v boji za svobodu 1938-1945 přehled

23.03.2022

Ke čtení této nelehké knížky jsem se odhodlávala už dlouho. Konkrétní informace o padlých bojovnících a válečných hrobech užiji ve své práci (evidence válečných hrobů), ale navíc, je toho najednou v souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině tolik navíc...
Snad tomu mého povzdechu trochu pomůže, když ocituji projev podplukovníka Rudé armády I. N. Sazonova přednesený v Turnově 10. 5. 1945:

"Občané a občanky! Promiňte mi, že přicházím před Vás ve stejnokroji pokrytém prachem přímo od své práce. Milé a velmi slavnostní uvítání, které mému oddílu jako součásti Rudé armády připravilo vaše krásné město, mne mile a srdečně překvapuje. Projeli jsme daleké kraje a probojovali mnohé bitvy a boje, při nichž mnoho, ba většina našich druhů prolévala svoji krev a zahynula. V mnoha městech slovanského území, které jsme osvobozovali od krutého nepřítele, nás též zbylé obyvatelstvo, z úkrytů vylézající, ještě s hrůzami v očích vítalo, ale tak srdečného, přátelského a bratrského uvítání já ani mně svěřený oddíl ještě nezažil. Dobře jsem zahlédl i slzy radosti ve vašich očích. Nepřítel poražen. Rozprášené oddíly, skrývající se v lesích, budou postupně ničeny. Na místě zpustošených vesnic a měst vyrostou nové, krásnější. Pole budou zorána a nastane nový život. Hrůzné obrazy krutosti však zůstanou v našich duších do poslední hodiny našeho života. Aby nebylo možné opakování všeho toho, stojí zde silná armáda s maršále Stalinem v čele a ta již nikdy nedopustí, aby znovu nastala tak krutá doba. Pod její ochranou a pod ochranou vaší mladé armády budou vzkvétat naše a vaše drahá vlast."

Abych byly upřímná, nejdřív mi ve čtení bránily všechny ty odkazy na úspěchy bolševiků a komunistů, kritika vypočítavého postupu buržoazie atp. Postupně se ale z textu, který se zdál být tolik angažovaný, vynořila myšlenka, že když jde o všechno, jsou lidé schopni bojovat bok po boku bez ohledu na politické smýšlení.
A pak si znovu přečtu ten projev a říkám si, jestli opravdu stačí jen jeden lidský život, aby se "to všechno" zapomnělo? Člověče, naše planeta nás nepotřebuje, my potřebujeme ji. Proč válčíme?

V knize je velké množství konkrétních a podrobných údajů. Do problému je čtenář uveden v souvislostech, je popsána situace celostátní i regionální - na počátku druhé světové války. Dále se autor věnuje období války. Květnové události na Semilsku jsou líčeny přehledně, po oblastech a po dnech. Kniha je doplněna obsáhlým seznamem použitých pramenů, na který se odkazují vysvětlivky v textu. Dále je v knize zahrnuta obsáhlá kapitola tabulkově zpracovaného přehledu nejdůležitějších událostí od první světové války až po rok 1946. Následuje seznam padlých v květnu 1945, seznam hrobů sovětských vojáků, seznam vojáků ze Semilska bojujících v zahraničí, obsáhlý seznam politických vězňů a dalších občanů postižených fašistickou persekucí, obrazové přílohy. Smekám klobouk před tak podrobně zpracovanou knihou. Říkám si, jak je důležité podstatné informace zaznamenávat, zaznamenávat je včas, nezkreslené tokem času, a poté je dále předávat pro poučení a zamyšlení. Jak autor v doslovu ke čtenáři píše: "S mnohými členy odbojových skupin z dnešního semilského okresu i z jiných oblastí republiky jsem prožíval týdny, měsíce a roky v těžkých podmínkách nacistické internace. Protože smrt nemilosrdně procházela našimi řadami, slibovali jsme si, že ti z nás, kteří přežijí, nezapomenou a napíší své vzpomínky na tu dobu. Uzavírám tuto práci jako splnění svého slibu a vzpomínám při tom na všechny ty bojovníky, kteří z našich skupin zahynuli na té pět let trvající cestě po německých věznicích a koncentračních táborech od Bavorska na jihu Německa až po Gollnow na severu u Baltu, od Buchenwaldu a Dory ve středu Německa až po Breslau a Brieg nedaleko Krkonoš, od koncentračního tábora v rakouském Mauthausenu až po Osvětim v Polsku, na ty, kteří zůstali na popravištích v Berlíně-Plötzensee, Breslau, Drážďanech, Mnichově, Praze a jinde a kteří byli zastřeleni, ubiti, nebo zemřeli vysílením na pochodech smrti v posledních měsících, týdnech, dnech a hodinách nacistické tyranie."
Přestávám světu rozumět. A jen si tiše přeju, aby bylo co nejvíc těch, kteří prostě chtějí žít a nechají i žít i ty ostatní. Jak by nám tu mohlo být krásně.

Ještě jednou díky panu Rydvalovi. Kdyby tak bylo možné tuhle knihu někde získat...