Serotonin přehled
Michel Houellebecq
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/416124/bmid_serotonin-YBW-416124.jpg
4
621
621
Nový román kontroverzního francouzského spisovatele Michela Houellebecqa je životním bilancováním šestačtyřicátníka, který vzpomíná na své bývalé lásky. Nepřekvapí, že nechybí naturalistické popisy sexuality, ale i lyrické, melancholické úvahy nad vztahy obecně, pojmy láska, přitažlivost apod. Ve druhé půlce románu vypravěč zjišťuje, že nemůže žít bez Camille, jedné z milenek, a výčitky i sebelítost ho pohání k něčemu, co vypadá jako stalking. Když je vypravěč na dně, rozhoduje se mezi vírou a mezi antidepresivy. „Bůh je průměrný scenárista“, poznamenává, a je jasné, pro jakou variantu se rozhodl. Houellebecq má nezaměnitelný, osobitý styl, pracující zejména s nenápadnými, ale promyšlenými asociacemi. Jsou zde i vedlejší linie příběhu jako sportovní střelba nebo vysokoškolské studium na zemědělské fakultě – není to poprvé, co do fiktivního příběhu pronikají autobiografické prvky. Houellebecq opět dokazuje, že každé jeho nové dílo je literární událostí a že se mu stále daří udržovat své čtenáře v očekávání a napětí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Serotonin. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (133)
Přečetl jsem spoustu knih, ale takovouhle hovadinu jsem ještě nečetl!!!
"Nepřekvapí, že tu jsou naturalistické popisy sexuálních aktů"
Kde??? 1x možná a naturalistické? Ani náhodou!!!
SEROTONÍNOM stvoril Houellebecq tú knihu, akú si všetci, kto ho naozaj nečítajú, mysleli, že píše vždy - teda trefnú rekapituláciu života depresívneho alebo aktuálne depresívneho človeka, so sexom a trefnými narážkami na stav spoločnosti, tentokrát predovšetkým z prostredia poľnohospodárstva a nie psychiatrie a farmakológie, ako by sa spočiatku mohlo zdať. Je to esenciálny Houellebecq, ale akosi bez pridanej hodnoty. Nie je tam nič viac, čo by ho odlíšilo od štandardného základu iných jeho diel - teda sakramentsky dobre napísanej depky s tým najčernejším humorom a s odzbrojujúcou úprimnosťou zachytený západný konzumný nihilizmus a kríza - doby a stredného veku. Čo ale prekvapuje, je fakt, že popri tradičnej depresívnosti a napriek množstvu nepríjemných právd a dobrých postrehov, ktoré tu jasne a priamočiaro formuluje a chrlí, či už o starnutí, láske alebo slabostiach, je v podstate nečakane pozitívny. Jeho hrdinovi síce už na ničom poriadne nezáleží, ale vyznieva aj so svojim laxným prístupom k životu či smrti omnoho lepšie v porovnaní so svojimi rovesníkmi, ktorí sú úplne v prdeli.. Takisto tu nie je taký cynický, ako by sme očakávali a hrdinovo lúčenie sa s libidom je prekvapivo citové. Áno, Michel Houellebecq tu naozaj píše o láske a vyjadruje aj silné sociálne cítenie, keď cestu svojej postavy veľmi výrazne stáča k rozsiahlym komentárom o bezvýchodnosti situácie francúzskych farmárov. Takže ono tam vlastne je opäť niečo nové a inak, ale ako celok to na mňa nepôsobí veľmi prepracovane ani extrémne zaujímavo. Ak by to bola prvá jeho kniha, ktorú čítam, bolo by to super, takto ale na mňa pôsobia všetky tie jeho štandardné deprimované propriety už trochu ohrane.
Související novinky (2)
Knižní novinky (24. týden)
09.06.2019
Knižní novinky (22. týden)
26.05.2019
Citáty z knihy (2)
„Lidi nikdy neposlouchají rady druhých, a když je o ně prosí, tak výhradně proto, aby se jimi pak neřídili, aby jim vnější hlas potvrdil, že se pustili do spirály zániku a smrti, rady, jež dostávají, pro ně hrají přesně roli tragického chóru, potvrzujícího hrdinovi, že se vydal cestou destrukce a chaosu.“
„Bůh se o nás ve skutečnosti stará, myslí na nás každou vteřinou a dává nám někdy velmi přesné pokyny. Ty výbuchy lásky proudící v našich hrudích, až se tají dech, ta vnuknutí a extáze, nepochopitelné z hlediska naší biologické povahy, jež nás činí pouhými primáty, jsou extrémně jasná znamení. Dnes už chápu Kristův pohled, jeho opakované podráždění ze zatvrzelosti srdcí: dostali všechna znamení, a nehledí na ně.“
Ocenění knihy (2)
2019 -
Audiokniha roku
(Jednohlasá četba (OneHotBook))
2019 -
Kniha roku Lidových novin
Kniha Serotonin v seznamech
| v Právě čtených | 24x |
| v Přečtených | 833x |
| ve Čtenářské výzvě | 119x |
| v Doporučených | 30x |
| v Knihotéce | 242x |
| v Chystám se číst | 438x |
| v Chci si koupit | 94x |
| v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
sexuální úchylky francouzská literatura mezilidské vztahy životní problémy léky, léčiva životní krize divadelní adaptaceAutorovy další knížky
| 2015 |  Podvolení |
| 2019 | Serotonin |
| 2013 |  Elementární částice |
| 2008 | Platforma |
| 2007 | Možnost ostrova |
(SPOILER) Houellebecqa radim dlouhodobe mezi sve oblibene autory, proc, to sama nevim, asi mi sedi jeho styl, ktery plyne casto v asociacich a tak se ctenar posouva od zdanlive nepodstatnych detailu k velkym celospolecenskym problemum.
Na tuto autorovu knihu jsem cekala par let.
Serotonin me oslovil, precetla jsem ho az neuveritelne rychle, mozna v nem nebylo tolik co odhalovat nebo mozna mi jen sedl styl plynuti do upadku.
Zajimava myslenka o zavislosti zapadni civilizace na antidepresivech mnou rezonovala po celou dobu cteni a zustava i nadale. Ma sakra pravdu tenhle chlap! Vsak kolik bych napocitala lidi kolem sebe, kteri berou leky na “dobrou naladu. Anebo leky “aby mi bylo vsechno jedno. Tak nejak mi to hlava nebere, mit co na praci, mit pro co zit, a pak by mozna nebylo potreba tolik umelych pocitu z krabicky. Ale takovy je zkratka vyvoj, takovy je zivot, a vsechno v nem nekam smeruje, casto do neprilis romantickych dospelych zivotu, jak Houellebecq opet bez skrupuli ukazuje. Krome te osobni roviny ocenuji i rovinu evropskou a globalni, krach malych zemedelcu, kteri zablokovali vyjezd na Pariz, zapalili podmitace anebo treba vyvezli pred ministerstvo kupu hnoje… to se deje, to neni jen pripad Francie a na cenach mlika a nevyexportovatelnosti livarotu to Houellebecq ukazuje s nonsalantnosti sobe vlastni.
Vzdelanost autora je take imponujici, to si opakuji s kazdou jeho knihou, je to intelektual tohoto veku.
Co rict k nazoru ctenaru? I behem rozebirani Houellebecqa na katedre jsme dosli ke dvema taborum - velika cast ho nesnasi, nechape, o cem pise, proc to pise, bere ho jako typicky priklad marketingu, kdy sex a nasili prodava.
Mensi cast vnima, ze sex a nasili prodava, a proto jde Houellebecq za tu rovinu prvoplanovosti a stavi druhou scenu a vysmiva se tomu, paroduje tu touho ctenarstva po techto dvou komoditach. Jak cte Houellebecqa cesky ctenar? To je uz kazdeho vec, jistota ale je, ze budi kontroverze a to je konec koncu ucel literatury.
Takze vlastne ano - libilo se mi to, je to zase trochu jine a mene sokujici, ale za to je to opravdu normalni kazdodenni pribeh mnoha. O to je kniha mozna depresivnejsi.
Tesim se jistym zvracenym zpusobem na zatim posledni autorovu knihu, favoritem pro me ovsem zustava Moznost ostrova.