Setkání v Paříži přehled

16.02.2016

Nejsem ještě ve věku Julie,přesto dokážu některé její myšlenky, obavy a pochybnosti pochopit. Nicméně , i když byl příběh napsán před 20ceti lety a Polkou, co znamená , že vyrůstala v zemi s pevnými náboženskými kořeny,navíc s jejími ranými zkušenostmi z dětství, které formovaly její osobnost , sebedůvěru a sebelásku…., nemůžu se ubránit určité nechuti k jejímu věčnému sebemrskačství, občas i naivitě. To mi opravdu docela vadilo. Jedině ve chvíli, kdy za ní do Paříže přicestovala její dcera, jsem k ní pocítila nějaké sympatie.. Každý podobně nastavený vztah, nemusí nutně skončit ..., ale člověk, který už tak nějak zná běh života, se nemůže ubránit otázce, která se mi dere na jazyk… a je pro celý příběh zásadní….: „Jak dlouho může mít vztah padesátileté stárnoucí profesorky v domácnosti...., s jejími věčnými pochybnostmi .. a 30cetiletého muže, který dosáhl pracovních úspěchů „nejen“ ve své rodné zemi, kde také oba nakonec zakotvili… , tj. zakotvili v jeho prostředí …., trvání ?“ Všichni víme, že zamilovanost, je krásná věc, ale vystřízlivění někdy i bolí… . Takže hrdince držím palce, i když mi, tak trochu , lezla na nervy :).