Sevastopolská epopej 3 přehled
Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij
Sevastopolská epopej série
< 3. díl
Třetí díl zachycuje vyvrcholení sevastopolské tragedie. Neschopnost vyššího velitelského sboru (generálů Menšikova, Gorčakova, Kotzebua a j.), desorganisace týlu a hospodářská i technická zaostalost země způsobily, že ruská vojska, která po jedenáct měsíců odolávala přesile nepřátel, musila opustit bašty na jižní straně Sevastopolu a ustoupit za Velkou rejdu. Krymská porážka otřásla samými základy carismu, nezlomila však statečnost a sílu ruského lidu. Proto závěr knihy, líčící narůstání revoluční situace po skončení války až do "osvobození" rolníků r. 1861 a obrození duchovního života Ruska v 50. a 60. letech, vyznívá optimisticky.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1954 , Naše vojskoOriginální název:
Sevastopol’skaja strada, 1940
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sevastopolská epopej 3. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sevastopolská epopej 3 v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Knihotéce | 3x |
Autorovy další knížky
1954 | Sevastopolská epopej 1 |
1989 | Smrt Lermontova |
1954 | Sevastopolská epopej 3 |
1959 | Lvi a slunce |
1954 | Sevastopolská epopej 2 |
Autor podrobně popisuje důležité momenty obléhání, musel přitom nastudovat ohromné množství materiálů. Bohužel kniha je poznamenána vypjatým ruským nacionalismem a třídní ideologií. Ruští vojáci jsou bez vyjímky všichni hrdinové a pokud už musí ustoupit, je to kvůli neschopnému velení. Vadily mi také autorovi manipulace. Třeba pokud jsou ruské ztráty velké, neuvádí je, naopak ztráty spojenců přesně vyčísluje. Vědomou lží pak byla informace, že těžce raněné při ústupu na Severní stranu Sevastopolu Rusové odvezli parníky, ve skutečnosti jich kolem 3000 ponechali jejich osudu. Spojenci je našli až po 4 dnech, když vstoupili do města. Válečný korespondent William Russell napsal, že pohled do sevastopolských nemocnic na hnisající těla vojáků umírajících žízní překonal všechny hrůzy této války.