Ševci přehled

19.02.2020

Ve Frenštátě to v 19. století býval samý tkadlec a švec. Bylo to město řemeslnické. Mezi frenštátské ševce patřil i můj pradědeček, dodnes stojí pod náměstím domek, kde řemeslo provozoval. A jako pravý švec - pohádal se i s poslancem! Nemůžu tedy dát knize méně než pět hvězd. Popisuje úžasně a s humorem život v ševcovské domácnosti v malém městečku mezi Radhoštěm a Lysou horou, život mistrů, tovaryšů i učňů, valašskou přírodu, atmosféru jarmaků, kam jezdili se zbožím. A popisuje také realisticky konec tohoto života, který přišel se sériovou výrobou a vůbec zprůmyslněním řemeslných oborů. Bylo rázem po výdělku a taky po poezii. Sice se nadřeli, žili kolikrát z ruky do huby, ale byli svými hrdými pány. Pokrok a Baťa jim to všechno vzal. Vše má svůj rub a líc. A to ještě netušili, že komunisti by jim to sebrali bez pardonu natvrdo a ještě by je označili za buržoazní vykořisťovatele - měli přece tovaryše a dva učedníky! A hádka s poslancem po roce 1948 by vynesla nejspíš 20 let politického kriminálu. Nejmíň. V inscenovaném soudním procesu.
Trošku archaická kniha, ale stojí za přečtení.