Sexuální etika přehled
Auguste Forel
Nehodnoceno
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sexuální etika. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sexuální etika v seznamech
Kniha zatím není zařazena v žádném seznamu (Přečtené knihy, Právě čtené,...)
Autorovy další knížky
1923 | Pohlavní otázka |
1924 | Hygiena nervů a duše za zdraví a v nemoci |
1917 | Sexuální etika |
Kniha sestává ze 2 částí. První a delší řeší filozofickou otázku etiky, kde velmi dobře argumentuje a přesvědčivě dokazuje, že jejím zdrojem nemohou být církevní dogmata a náboženství. Je to velmi dobře napsané, Překvapivě hutná část knihy, velmi filozofická, autorovi není nic svaté, nejen Bible, ale ani Kant. Druhou částí brožury je samotná Sexuální etika. Tu v podstatě redukuje na to, že správné je, co je přínosné zejména pro rasu, společnost případně jedince (ano, přesně v tomto pořadí). Co neškodí je indiferentní. Co škodí, je nesprývné. Přednáška byla na svou dobu jistě moderní, z jazyka je vidět, že cílila na vzdělané studenty (latinskými ařeskými výrazy se jen hemží a předpokládá znalost antického světa)Z knihy je cítit, že autor je socialista. Obecně to moc neavadí, prosazuje konec diskriminace nemanželských dětí, právo na potrat, práva svobodných matek atd, ale když rozvíjí teorie o to, že ideální model společnosti jsou včely, je to už trochu moc. Ani není jasné, jestli sympatizuje s národními, nebo internacionálními socialisty. V knize se to totiž jen hemží eugenikou, čistotou rasy (tu ale nechápe jako árijce, ale šířeji, minimálně jako bělochy, možná i jako lidskou rasu obecně - není to poznat). Když rozvíjí teorie o tom, že někteří lidé by se raději množit neměli, dostává se poněkud na tenký led. Asi nelze rozporovat, že lidé s dědičnými chorobami by měli být varováni, že se nemoc může projevit i u dětí. Okruh lidí kteřá by se neměli množit je ale podle autora o dost širší a zahrnuje i osoby blbé, lakomé, náruživé, popudlivé a spoustu dalších. A o kus dál mluví i o sterizaci - neuvádí, zda dobrovolné. I pokud by měl na mysli jen dobrovolnou, je to vzhledem k rozsáhlému seznamu důvodů, proč by se lidé neměli rozmnožovat, hodně na pováženou - navíc i na některé zuvedených chorob se našel během pár desítek let lék. Ač to autor patrně nemyslel špatně, právě tento druh myšlenek a přesvědčení, že je správné racionálně vše řídit vedl později k programům vražd postižených, rasovým zákonům a podobně (což autor jistě nechtěl). Jak známo, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
V knize jsou zajimavé odkazy na tekdy platné zákony - občanský a trestní zákoník (platné až do 50. let), a upozornění na nespravedlnosti v důslednku náboženskách předsudků, které obsahují. Většinu z nich dnes již nemáme, ale některé z nich v jisté míře stále ano a v řadě zemí platí celá řada z nich dodnes.