Sicilští lvi přehled

29.11.2024

Poslouchala jsem italskou audioknihu, kterou načetl rodilý Sicilan, ale to je jediné plus, protože Ninni Bruschetta (jo, to je jeho jméno) neumí načítat knihy. Chtělo by to občas udělat pauzu nebo zvednout hlas, tohle bylo často takové jednolité brblbrblbrbl. Každopádně když jsem se chytla a dostala se do příběhu, začala jsem taky googlit, abych si srovnala, co je na románovém příběhu rodiny Floriů pravdy. A zdá se, že všechno, na čem příběh stojí. Historické události, postavy, příbuzenské vztahy, podnikatelské úspěchy. Kniha začíná zemětřesením v Kalábrii na konci 18. století, po kterém se rodina Floriových rozhodne přesunout do sicilského Palerma a tam se zkusit prosadit v podnikání. Nejde to snadno, pro místní jsou cizinci a jejich krámek s kořením na ulici Materassai nemá snadný start, ale brzy se stane velmi oblíbeným. Vzestup podnikavé rodiny podpoří to, že na začátku 19. století vzrůstá díky historickým událostem význam Sicílie a Floriové se dostávají do obchodních styků s Angličany. Paolo Florio umírá v roce 1807 a obchodní záležitosti přenechává svému bratrovi Ignaziovi a synovi Vincenzovi. Ignazio podnikání hbitě rozšiřuje o lodní společnost a zpracování tuňáků a za chvilku obchoduje s polovinou Evropy. Když v roce 1828 zemře, z Vincenza je bohatý dědic. Investuje do lodní dopravy a mimo jiné taky rozvine výrobu vína Marsala. To byl pro mě objev, že tohle víno je zásluha Floriů. Nebo třeba taky tuňák v plechovce je jejich vynález. Vincenzo je ale pořád taky mladý lev, takže mu život brzy začnou komplikovat vztahy. Jeho milánská milenka rodí pouze holky, takže on si ji odmítá vzít a nechápe, že ona tomu nerozumí. Když se jí napotřetí povede porodit syna, Vincenzo se uvolí, že by si ji teda vzal. Giulia po něm požaduje, aby zpětně legalizoval i předchozí dcery, ale tím to už nevytrhne, protože mají cejch, že je otec několik let nechtěl, což se jim vymstí na svatebním trhu a Vincenzo si tak sám podtrhne stoličku. Tahle rodinná sága je nakonec dost chytlavé čtení, tím víc, že Sicílii mám ráda, mám na ni úžasné vzpomínky a líbí se mi, že díky Lvům můžu trochu víc pochopit její vývoj a historii. Velmi doporučuju ke čtení.

12.03.2024

Nemůžu říct, že by mě kniha nebavila, možná mi spíš nesedl styl autorky. Nedokázala jsem se začíst tak, abych stránky hltala. Chvílemi jsem se i ztrácela a nevnímala jsem co čtu.