Dáma, pro kterou se zabíjí přehled

02.01.2024

„Uvažuju, kolika různejma způsobama
jsem si zvoral život. Jak rád bych
začal znova s čistým štítem
a dostal se z toho otupělýho,
nudnýho pekla, který teď zažívám“.

Netuším, zda Robert Rodriguez a Frank Miller měli v plánu natočit další filmy z této komiksové série. Pravdou je, že „Ženská, pro kterou bych vraždil“ neměla tak obrovský úspěch, jako její předchůdce „Město hříchu“. Mě se líbí oba filmy. Komiksové „Drsný sbohem“ je také perfektní, a skoro přesně jej také kopíruje i filmové zpracování „Město hříchu“. Jak je na tom druhá kniha v této sérii „Ženská, pro kterou bych vraždil“ jsem zjišťoval právě teď.

Citát: V Sin City neurazíte ani dva bloky, abyste nenarazili na nějakou hospodu.

Jedna věc, která vás asi napadne hned na začátku, je změna osazenstva. Místo Marva tu máme Dwighta a místo Golgi je tu Ava. Ale když kouknete hlouběji, zjistíte, že vlastně Marv může za tu hlášku, která dala celému příběhu název. (Hele, kámo, nechci strkat nos do věcí, do kterejch mi nic není, ale tohle je ženská, pro kterou bych vraždil) Jinak vše kolem zůstává stejný, odporný město, zkorumpovaní policajti, krásné ženy, sexuální choutky a další drsný hrdina. Ten tak trochu zneužije Marva. Co to kecám, prý trochu, on ho zneužije hodně.

Citát: K čemu by bylo bejt v Sin City poldou, kdy sis při tom trochu neužil.

O násilné scény v tomto komiksu není rozhodně nouze. Ale záhy zjistíte, že ne všechno je takové, jak to vypadá. Násilné otočení děje je milé, překvapivé a málo očekávané. A to je dobře, protože jinak by to bylo moc monotonní. A to čtenář nechce. Změna je život, i když zde to spíš znamená smrt. A tak Dwight musí prokázat jistou laskavost, aby se hra mohla dohrát. Ocitl se v situaci, která rozhodne o celém příběhu. A musím říci, že to bylo opět mrazivé. Ale on to snad zvládne. Musí toho ještě hodně vykonat.

Citát: Prokaž nám oběma laskavost a nehýbej se, pokud se mi nepodaří vystřelit ti mozek z hlavy.

Jsem rád za Marva. Myslím, že Dwight by si bez něj skoro ani neškrt. Je tu i nádherná deja-vu scénka z první knihy, akorát z jiného úhlu pohledu. To se fakt povedlo. Zazní tu i jméno Goldie, ach, proč zrovna ty, Goldie? Ale zpět k Avě. Dwight a Ava jsou zvláštní dvojice a jejich extempore nás provází celým příběhem. Sluduju jejich osudy, užívám si krásnou černou kresbu a leju do sebe jedno pivo za druhým. A nakonec jsem rád za konec. Propukla panika, lidi křičeli, samopaly rachotili, rozpoutalo se Peklo. Inu běžný den v Sin City. Byla to fakt super jízda.

Citát: . . . blbče, šest výstřelů, a ani jeden do hlavy . . .

01.09.2023

So ženami je to ťažké, ale bez nich ešte ťažšie... Toto mi znelo hlavou počas celého čítania. Lstivosť, hnus a opantanie som si vedel živo predstaviť a neskutočne ma to vnútri dralo a poháňalo čítať na jeden nádych až do konca, lebo som vedel, že kým nedôjde k slastnému záveru, kde sa to uzavrie, nebudem mať pokoj na duši.
Tento diel som si užil ešte o kúsok viac než ten prvý. A keď tomu sekunduje sychravé počasie za oknom a Noir dark jazz playlist, je to neskutočne hutná drsná jazda.